Romány dánské spisovatelky Helle Helle jsou českému čtenáři díky překladům Heleny Březinové dobře známé. Novinka Hafni vypráví však může přesto působit jako lehké překvapení. Sleduje totiž hrdinku, která se na první pohled nikam nevyvíjí. Právě tato nejednoznačnost je ale klíčem k celé knize. O Hafni se dozvídáme jen minimum základních informací. Je jí čtyřicet osm let, její děti jsou dospělé a román začíná nedokončenou větou, z níž vyplývá, že se rozvádí. Právě tato událost ji zřejmě přiměje vyrazit na kulinářskou cestu svou rodnou zemí. Text se skládá z krátkých nečíslovaných kapitol a vyznačuje se strohým, úsečným stylem, který přesně vystihuje autorčinu poetiku i vnitřní rozpoložení hrdinky: „Já nechci být já. Chci se od základu změnit.“ Hafni následně potkává muže a od tohoto setkání si leccos slibuje, ale většina situací vyšumí do ztracena. Knihu tak tvoří drobné momenty každodenní rozpačitosti: přehnaně zdvořilé věty, nepatřičné reakce, snaha vyhnout se náhodnému setkání. Opakujícím se motivem jsou i banální rady a poučky, jimiž se Hafni ujišťuje, že svět kolem ní zůstává stejný, i když její vlastní život se neustále mění. Právě neschopnost rozlišit mezi malicherným a zásadním, mezi tím, co je jen výplní dne, a tím, na čem skutečně záleží, je hlavním tématem této groteskní, ale také tesklivé knihy. Helle Helle zůstává věrná své minimalistické poetice a nabízí román, který se nevnucuje, ale pomalu si získává čtenářovu pozornost.

Helle Helle: Hafni vypráví. Přeložila Helena Březinová. Paseka 2025, 160 s.