Jak přivést život do veřejného prostoru? Osadíme ho lavičkami! Lavičky se staly jakýmsi zaklínadlem vedení měst i místních komunit a univerzální náplastí na každou urbanistickou bolest. Je ale přítomnost lavičky zárukou toho, že ji kolemjdoucí využijí? Před časem jsem v A2 publikovala článek o architektonické instalaci Corral, která se od března loňského roku nachází na Velkém náměstí v Hradci Králové (viz A2 č. 13/2025). Jejím cílem je oživit veřejný prostor v samotném srdci města, který jinak slouží jako parkoviště. Dalším krokem měla být „kultivace“ okolí této dřevěné vyhlídky. Radnice se zde rozhodla umístit městský mobiliář, aby se z nevlídného prostranství stalo místo k odpočinku i kochání se okolní architekturou – zkrátka pobytová zóna. Malý trojúhelník na konci velkého parkoviště ale ze dvou stran svírá silniční provoz a z té třetí parkující auta. Bez přechodu a sníženého obrubníku tak okolí Corralu připomíná spíše osamělý ostrůvek, oázu ztracenou v poušti motorismu.

Je jistě pozitivní přemýšlet o náměstí, které se v posledních desetiletích změnilo v přehlídku nejnovějších modelů SUV, jako o místě setkávání a trávení volného času. Má ale lavička sama o sobě skutečně moc přimět kolemjdoucí, aby se zastavili a setrvali o pár minut déle v nehostinném terénu? Snaha přilákat lidi na dřevěné lavičky…