Drobná knížka italského historika filosofie nás zve na prohlídku „jedné z nejpozoruhodnějších laboratoří politického myšlení v západních dějinách“ – do Athén let 430–330 př. n. l. Titul knihy cituje Eurípidovo drama Prosebnice, v němž se thébský Herold ptá athénského Thésea: „Kdo je pánem této země?“ Podle Vegettiho si řecká společnost tuto otázku kladla jako první, navíc s takovou naléhavostí, že se dle autorova názoru „stala její ústřední a rozhodující charakteristikou“. V době největší slávy athénské demokracie tak vznikaly texty básníků, filosofů, dramatiků, historiků i politiků, které zkoumaly, co je moc a jak ji legitimizovat. Italský badatel jejich odpovědi rozděluje podle pěti tematických os: většina, zákon, síla, zdatnost, vědění. Jde o pět rozdílných přístupů k zodpovězení základní politické otázky: Kdo má vládnout? Ve 20. století se odpověď často vztahovala právě ke starověkým Athénám a na jeho konci se zdálo, že liberální demokracie nemá smysluplnou alternativu. S její pokračující krizí se však vracejí pochybnosti. Nemusí je nutně vznášet jen zastánci silných vůdců, ale třeba také ti, kdo se obávají, že právě lid takové vůdce vynáší k moci, a tudíž by bylo lepší přistoupit k omezení volebního práva a konečně zavést Platónovu vysněnou epistokracii – vládu nejmoudřejších. Otázka, kdo má vládnout, je tak znovu otevřená a řecké tázání se znovu stává relevantním.

Mario Vegetti: Kdo rozkazuje v obci. Řekové a moc. Přeložil Martin Pokorný. Herrmann a synové 2025, 125 s.