Doposud jsem byl přesvědčen o tom, že dobrodružné wu­-sia romány, v jejichž středobodu stojí bojová umění, jsou anachronismem určeným úzkému okruhu cvičenců a nerdů. Tento žánr je obvykle snesitelnější ve filmech nebo videohrách, a když nepočítáme komiks, papír je dnes pro tento obsah zastaralé médium. Jenže Literární cenu Knižního klubu loni získal Filip Roháč s akčním kung­-fu románem, v němž praskají kosti, tečou potoky krve a děj zběsile uhání od bitky k bitce. A současně – ačkoli se to může zdát jako oxymóron – se jedná o vysokou literaturu, která jen tak mimochodem řeší povahu násilí, mechanismy moci nebo „necivilizovanou“ jinakost v globalizovaném světě. Děj se odehrává ve východoevropské Iborii, chudém postkomunistickém státu nedaleko Rumunska. Město Ganza je rozparcelováno mezi pět klanů – Racky, Kočky, Lišky, Medvědy a Havrany – a každý z nich ovládá vlastní substyl bojového umění rahabuj, které představuje jediné bohatství, jímž místní obyvatelé disponují. Autor sleduje mstící se hrdiny gangu Racků, jimž byl kočičím klanem zavražděn mistr. I když jde vlastně jen o nekončící řetězec výher a proher, posedávání po hospodách a trénování, odehrává se to v dobře fungujícím fikčním světě. Děj je vyprávěn sofistikovaným a nebanálním jazykem, líčení rvaček je rytmizováno popisy použitých technik; ty ale navzdory očekávání nejsou na obtíž, nýbrž slouží jako katalyzační činitel, který žene děj kupředu. Kultura surového násilí a boje, která je úzce propojená s autentickým přátelstvím a blízkostí, zde tvoří funkční kontrapunkt k západní uhlazenosti, která „znásilňuje slovy a vraždí mlčením“. Doporučeníhodná kniha!

Filip Roháč: Královna racků. Euromedia 2025, 356 s.