Historik nejmladší generace zpracoval ve své knize vztah komunistického režimu ke dvěma náboženským komunitám, Svědkům Jehovovým a hnutí Rozhodní křesťané letničtí. Rozbíjí v ní některé zažité představy o centralizaci komunistické náboženské politiky.

Ilustrace Mykhailo Shostak
Zakázaná víra vychází z disertační práce, kterou Martin Pácha před třemi lety obhájil na FF UK. Má promyšlenou strukturu a silný teoretický základ – ve velké míře se opírá o francouzského sociologa Pierra Bourdieua, ale pracuje také se znalostí dalších teoretiků a sociologů náboženství, především s koncepcí černého, šedého a rudého náboženského trhu Fengganga Yanga. Jejím tématem je vztah komunistického režimu k náboženským denominacím, které se pohybovaly na hraně legality – Svědkům Jehovovým a letničnímu hnutí Rozhodní křesťané letničtí, působícímu především na Těšínsku. Historik nastupující generace v ní přináší důležité informace o utváření ateistického vědění do roku 1958 a také podrobné vhledy do života malých náboženských komunit. Na okrajových, početně nevelkých náboženských skupinách se autorovi podařilo v pečlivé drobnokresbě přiblížit nejen vnitřní obranné strategie, ale také způsob vyjednávání se státními institucemi. Jeho zaměření na detail jednoznačně komplikuje zažitou představu o centralizované státní správě, která vykonává jasně definovanou náboženskou politiku. To autor ilustruje na příkladech, kdy státní orgány ve stejné době postupovaly proti odlišným náboženským skupinám různě.
Subtilní náznaky
Jakkoli podtitul publikace vyvolává dojem, že se věnuje celému období komunistického Československa, jádro Páchova výzkumu leží především v padesátých a šedesátých letech, dvě normalizační desetiletí jsou zastoupena…Článek je přístupný předplatitelům*kám.