Druhý český překlad veterána chorvatské literatury a scenáristiky Gorana Tribusona nás opět uvádí do světa osamělého muže. Tentokrát to však není nesmlouvavý kriminalista jako v minule přeložené detektivce Hlubší strana zálivu, ale bývalý vězeň žijící v mlhavých vzpomínkách. Ivan se vrací po osmiletém trestu do rodného města, aby našel matčin hrob, zregeneroval a znovu objevil sám sebe v prostředí, kterému se kdysi z ne zcela známých důvodů odcizil. Už od prvních řádků je zřejmé, že Tribuson pro své čtenáře vyprojektoval bezútěšné maloměsto, jehož atmosféru definuje dravá a opakovaně se rozvodňující řeka, stavba mostu, místní hřbitov, intenzivní deště a podivínští obyvatelé. Hlavní postava a vypravěč v jednom se při svém hledání v depresivních kulisách zaplétá do lokálních vztahů, křivd a nejasností. Jak už to bývá, cesta k naplnění cílů, kvůli nimž do města zavítal, je trnitá a lemovaná mrtvými. Místo klidu a odpovědí na své otázky nachází neklid, další a další tajemství a občasnou rozkoš s knihovnicí, která mu pronajímá pokoj. Záhad kolem něj je najednou víc, než si myslel. A tak se někdejší vězeň, který si i to málo, co o sobě ví, nechává sám pro sebe, stává jediným, kdo se snaží přijít věcem na kloub. Pravdy, jež postupně odhaluje, nepřekvapí, ale ani neurazí. Tribusonův Zatopený hřbitov je zručně napsaná kniha. Autor dobře využívá pravidla literární fantastiky i kriminálních příběhů a potvrzuje, že respekt čtenářů i kritiků mu patří právem.

Goran Tribuson: Zatopený hřbitov. Přeložil Jan Doležal. Runa 2026, 170 s.