Didier Fassin patří k výrazným francouzským antropologům a sociologům současnosti, v českém prostředí je však známý spíše v užších akademických a intelektuálních kruzích. Dlouhodobě propojuje sociální antropologii a sociologii a věnuje se tématům migrace, státní moci či nerovnosti. Opakovaně se přitom zabývá tím, jak moderní společnosti určují hodnotu lidského života a jakým způsobem ospravedlňují násilí nebo nerovné zacházení s různými skupinami obyvatel. Esej Morálna abdikácia (Une étrange défaite, 2024), který slovensky vyšel ve vydavatelství KPTL, na tato témata navazuje. Fassin se v něm soustředí nejen na válku v Gaze, jež následovala po útoku Hamásu ze 7. října 2023, při němž byli zavražděni izraelští civilisté a další odvlečeni jako rukojmí, ale především na reakce západních států, médií a veřejných institucí.

Když se hroutí univerzalismus

Fassinův text v žádném případě není historickou studií izraelsko­-palestinského konfliktu ani detailní geopolitickou analýzou. Spíše připomíná naléhavou intelektuální intervenci, s níž přichází v okamžiku, kdy se podle autora hroutí univerzalistický jazyk lidských práv a západní humanismus naplno odhaluje vlastní selektivnost. Esej sleduje způsob, jakým o násilí mluví média, a jak některé oběti získávají status univerzálně oplakávaných životů, zatímco jiné zůstávají vyčleněné mimo rámec soucitu.

Překlad Fassinova eseje vstupuje do prostředí, v němž je debata o Izraeli a Palestině zatížena výraznou…