Dostat na maloměsto „alternativu“ je vlastně snadné. Stačí nezvat zprofanované interprety na škále od Argemy po Znouzectnost, vyvarovat se zábavových diskžokejů, nepromítat nabídku multiplexů a místo stand­-upu Zdeňka Izera uspořádat slam poetry. Přijde pak ale vůbec někdo? Abychom na tuto otázku odpověděli, podíváme se do několika moravských a slezských obcí s počtem obyvatel mezi třemi a třiceti tisíci. Cílem následujících řádků není zmapovat veškeré tamní kluby a jiné kulturní subjekty, které někdy poskytly prostor začínající punkové nebo metalové kapele. Pokusím se vypíchnout ty, na nichž se dají ilustrovat světlé i stinné stránky prosazování netradičních přístupů a interpretů v místech, kde se takové pokusy nemusí nutně setkat s pochopením.

Případ hranické Karnoly

V roce 2017 založili manželé Marka a Jan Vařekovi v bývalých ženských šatnách a umývárnách zrušené textilky Karnola stejnojmenný kulturní a komunitní prostor. Pod hlavičkou spolku Zvěř zde organizovali hudební, filmové, tvůrčí a vzdělávací akce určené mládeži i rodinám s dětmi. Stali se tak podstatnou alternativou k dosavadnímu společenskému životu osmnáctitisícových středomoravských Hranic, ve kterých jinak prakticky veškeré kulturní aktivity obstarává tamější městské kulturní zařízení a základní umělecká škola. Na maloměstě, kde se největšímu zájmu těší projekce animovaných velkofilmů, každoroční festival bigbítových revivalů nebo…