Věrní čtenáři Jamese Ellroye si už navykli, že každý další autorův román může snadno odstartovat nové kolo nelítostných polemik a neutuchajících diskusí. U „Jeho neonoirové eminence“ (jak píše New Yorker), která svým celoživotním dílem, jež aktuálně čítá osmnáct románů, prostředkuje alternativní, přízračně špinavé, chvílemi až konspirační kontrahistorie Spojených států amerických a nikdy neváhá vyprovokovat takřka kohokoli (liberály a levici tedy rozhodně nejvíce), nějaká ta kontroverze nepřekvapí. Nejnovější Ellroyova kniha, více než pětisetstránkový opus Red Sheet (což by se dalo nejspíše přeložit jako Rudý seznam), ale působí jako provokace i v kontextu dlouhodobě provokujícího tvůrce. Sám o ní hovoří jako o antikomunistickém románu, v němž hodlá na hlavu postavit a potom kladivem rozbít jeden z nejsilnějších novodobých mýtů liberálního Hollywoodu, totiž příběh o mccarthistickém útlaku a „rudé hrozbě“.

Román je třetím dílem volné série, kterou propojuje (na reálném předobraze založená) ústřední postava zkorumpovaného policisty, soukromého očka, spisovatele a „chlapíka pro všechno“ Freda Otashe. Próza pro autora představuje svého druhu návrat k ozkoušenému způsobu opulentně rozkošatělé románové konstrukce. Předchozí dva romány této nyní již trilogie – Widespread Panic (Všeobecná panika, 2021) a The Enchanters (Svůdci, 2023) – představovaly v kontextu autorova díla méně typická, sevřenější a kratší…