Tchong-Cé, milý! prosím tebe,
nechoď víc do vísky naší,
nelam větve již vrbové;
nesmímť já tě milovati,
neb se bojím příbuzných!
Byť i slabé srdce moje
klonilo se k tobě láskou –
nikdy však nezapomenu,
co mi děli příbuzní.
Tchong-Cé, milý! žádám tebe,
nepřelízej zíďku naši,
nelam větve morušové;
nesmímť já tě milovati,
neb se bojím bratří svých!
Byť i slabé srdce moje
klonilo se k tobě láskou –
nikdy však nezapomenu,
co mi děli bratrové.
Tchong-Cé! snažně prosím tebe,
nechoď do zahrádky naší,
nelam větve santalové;
nesmímť já tě milovati,
neb se bojím rodičů!
Byť i slabé srdce moje
klonilo se k tobě láskou –
smím-li však zapomenouti,
co mi děli rodiče?
Anonymní čínskou báseň, přeloženou z němčiny Karlem Jaromírem Erbenem, vybral Petr Borkovec