Editorial, který právě začínáte číst, vznikal – jak už to bývá – těsně před uzávěrkou za vzrůstajícího napětí jeho autorky i dalšího členstva redakce, jež ho očekávalo o několik hodin dříve. Tentokrát mě od včasného odevzdání textu zdržovaly nejen další povinnosti a obvyklé prokrastinační aktivity, ale také nutkavá potřeba sledovat české liberální „elity“ rozhořčené vítězstvím strany Die Linke v zemských volbách v Berlíně, a především jejími plány na řešení bytové krize. Už asi nikoho nepřekvapí, že pravici slovo „vyvlastnění“ (jakkoli není spojováno s běžnými vlastníky nemovitostí, ale výhradně se spekulacemi realitních korporací) děsí více než fakt, že existují lidé živořící a umírající na ulici. A právě v těchto časech, kdy zažíváme nebývalou krizi bydlení, oslavilo padesáté výročí svého vzniku největší české sídliště. Tedy projekt, který vznikl v reakci na bytovou krizi, jež nás stejně palčivě, byť ze zcela jiných důvodů, trápila i před půlstoletím.

Jižní Město jako symbol masové panelové výstavby za minulého režimu, do něhož si spousta lidí projektuje své ideologické postoje, dodnes budí emoce jako málokterý jiný urbánní celek v Česku. Při ideových bojích se ovšem často zapomíná na to nejzákladnější – jak se obyvatelům „Jižáku“ žije a co si o svém domově sami myslí. Ať už na toto sídliště totiž máte jakýkoli názor, nelze popřít, že se přes všechny potíže a počáteční nedostatky stalo důstojným domovem pro osmdesát tisíc lidí.

Toto hledisko nakonec spojuje i všechny tematické texty, včetně lehce ironických, ale i nostalgických vzpomínek spisovatele S.d.Ch, jenž patřil vůbec k prvním obyvatelům Jižního Města. Podle vlastních slov „měl před padesáti lety velké štěstí a mohl prožít dobrodružství osidlování nového území, navíc s fantazií a senzitivitou dítěte“. Nejrůznější negativní stereotypy spojené s Jižním Městem popírá o pár stránek dál publicista a místní patriot Jan Lukavec. Pavel Karous poukazuje na mizející výtvarné bohatství a klesající estetickou úroveň tamního veřejného prostoru. A v rozhovoru s architektkou Hanou Řepkovou se dozvíte, jakým způsobem sociální výstavba pozvedla společnost a proč si i sídliště zaslouží památkovou ochranu.

Jižnímu Městu přeju dalších aspoň padesát let a čtenářstvu dostupné bydlení i příjemné počtení!