V roce 1899 uveřejnil doktor Frederick Walker Mott v Archivu neurologie a psychiatrie svých „Dvacet dva případů celkové paralýzy u mladistvých“. Některé z nich o necelých sto let později převzala Susan Jahoda do svých „Divadel šílenství“, proměnlivé koláže, zachycující za pomoci volně řazených obrazů a útržků bohatou tradici hysterizace ženského těla.

M. G., svobodná švadlenka, 17 let; výška 4 stopy 9 palců. 16. července 1897 navštívila doktora Heada v londýnské nemocnici. Celková anamnéza: Matka pacientky byla služka, vdala se ve dvaceti. Otec byl přístavní dělník, oženil se ve věku 22. Matka je naživu. Žádné další duševní choroby. Otec zemřel nehodou v 46 letech.

V rodině bylo dvanáct dětí, podle pořadí: (1) Mrtvé, pětiměsíční plod; (2) Mrtvé, pěti- nebo šestiměsíční plod; (3) Mrtvé, šesti- nebo sedmiměsíční plod; (4) Mrtvé, sedmiměsíční plod, žilo osm hodin; (5) Narozené naživu, žilo „jen velmi neduživě“; vředy na nohou; zánět očí; (6) Pacientka; (7) Děvče, žije, zdravé, 16 let; (8) Chlapec, žije, zdravý, 14 let; (9) Chlapec, žije – je zdravý, 12 let; (10) Chlapec umřel na křeče; (11) Děvče, smrt ve třech měsících – spojitost s mozkem a koňskou nohou; (12) Chlapec, žije, zdravý, 7 let.

Chorobopis: Pacient je sedmnáctiletá dívka, střední postava, poněkud podsaditá. Tělo bez vnějších zranění, prsa ve velké míře vyvinutá. Kontrola svěračů je dobrá – jen jednou se pomočila na lůžku. Silně dementní výraz. Poslouchá. Její oblečení je nedbalé, vlasy neupravené. Bez sklonu k násilí. Masturbace nebyla pozorována.

21. října 1897 byla pacientka převezena do léčebny v Claybury s lékařskou dg.: Pacientka je prokazatelně slabomyslná, její celkový stav svědčí o počátečním stadiu celkové paralýzy. Pacientka zřejmě přibrala na váze. Odpověď nárokům přírody. Bez mdlob a záchvatů. Je tichá a poslušná.