eskA2látor 3
Daniel Landa dělá dvacet let stejnou věc, jen za použití jiných slov a kostýmů. Zrovna teď staví „vozovou hradbu“ proti menšinám, které se nechtějí „rozpustit“ v české většině. Docela se mu to daří. Za spolubojovníky má zatím „jen“ desetitisíce fanoušků na koncertech. V pravidelných proslovech pořvává: „My jsme tu většina!“ a oprašuje rétoriku Orlíku. Dvě dekády starou píseň „Čech“ nyní zpívá tolik hrdel jako nikdy předtím. Landa se konečně může veřejně přihlásit k minulosti, kterou přes desetiletí prohlašoval za mladickou nerozvážnost. Dokud se pouze bál, že „muslimové začnou proudit do Evropy“, tak se nedařilo. V době hrozícího nedostatku ale stačí říct: „Mám velkej strach“ a doplnit: „Nejsem taky žádnej chytrák.“ Jak vzdálené se teď zdají být doby, kdy Landa hrozil emigrací, protože se cítil nepochopen.
Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky
odebírat newsletter A2
