close search

Opouštíš pokoj se spícím Matějem.

Na polštáři pejsek, Fík z rádia: – Ahój!

Umět tak předstírat, že se nic neděje,

že všechno tu zůstane, vteřiny, radost.

 

Stejné a navždy: okamžik splýváš

s vědomím konce, který dopočítáš

na prstech dlaní, kuličky na drátě.

Ten podávaný, cítíš?, to něco nahmátne.

 

18. 4. 2012

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image