Tematizovat videokanál YouTube se dnes může zdát jako anachronismus, protože během jedenácti let existence se stal samozřejmou součástí našich životů i globální popkultury. Může nahrazovat televizi, jukebox, galerii nebo odborný manuál a v současnosti také čím dál častěji slouží jako zdroj peněz a slávy. A právě na lidi, kteří se na YouTube prezentují, se zaměřujeme v aktuálním čísle A2. První asociací slova youtuber je hyperaktivní nerd, který exhibuje v hektických videích, založených na multitaskingu, akci a expresivním vyjadřování. Tento stereotyp nejčastěji naplňují videoherní youtubeři, pořádající na svých kanálech přímé přenosy dobrodružství ve fikčních světech videoher. Na otázku, proč vlastně sledovat, jak někdo hraje počítačovou hru, a nezahrát si ji raději sám, odpovídá Tereza Krobová. Úplně opačný případ postihl Pavel Klusák ve svém článku o fenoménu ASMR videí. Jejich tvůrci nahrávají šepot, šustění froté ponožek, praskání bublinkové fólie nebo
zvuky stříhání vlasů. O jiné zvukové zkušenosti píše Miloš Hroch v článku o klanových válkách mezi českými hiphopery, kteří místo kodeinového sirupu popíjejí přípravek proti kašli Robotussin. A lifestylové pojetí literatury booktuberů, předhánějících se v počtu přečtených knih, podrobně analyzuje Blanka Činátlová. Pokud se vám zdá, že je v tomto čísle více bizarností než obvykle, tak se nemýlíte. Loučím se okřídleným souslovím „hulák, hulák, hulák“ (viz YouTube).