Už nyní jsou naše životy závislé na umělé inteligenci, která ve formě algoritmů řídí vše od letového provozu po bankovní transakce. Co ale nastane, až nová generace strojů s umělou inteligencí nahradí i běžné zaměstnance? Přinese nám robotizace utopickou idylu, nebo se řítíme do dystopie podobné světu Terminátora? Vyvrátí superinteligence stvořená algoritmy naši představu o člověku jako pupku světa? A bude vůči lidem netečná, nepřátelská, nebo s nimi bude spolupracovat? To je jen pár otázek, které se objevují v přítomném čísle, věnovaném umělé inteligenci. Okolnosti vzniku pojmů „Industry 4.0“ a „internet věcí“ ve svém textu vysvětluje filosof Roman Rakowski. Odborník na bioetiku Tomáš Hříbek zase v rozhovoru objasňuje hranice biologické a strojové inteligence a také nastiňuje možné varianty vývoje lidstva: „Platí­li teorie evoluce, pak tu žádný druh není navěky, a to se týká i homo sapiens. A je možné, že dalším krokem evoluce, v tomto případě poprvé záměrným, bude umělá inteligence.“ Sociální důsledky čtvrté průmyslové revoluce shrnuje Petra Kowaliková a etické konsekvence expanze strojů do nových oblastí jsou tématem eseje filosofa Tomáše Hauera. O tom, jak za pomoci algoritmů vzniká posthumánní hudba, a o vášnivých diskusích, které tento fenomén doprovázejí, referuje Martin Blažíček. Jako soundtrack ke čtení si můžete pustit novou desku hudebnice Holly Herndon, kterou z pětiny vytvořila neurální síť.