Čtyři jezdci gentrifikace nepřivážejí válku, chaos, hlad či smrt. Ve svých vozech servírují výběrovou kávu, trhané maso a burgery se svěžím koriandrem. Karavany lesklých food trucků kolonizují naše města a se svým rádoby „eco local fresh“ sortimentem apropriují cenné kulturní bohatství pouličního pohostinství. Kde se zjeví, tam je zle. V jejich závěsu už si mnou ruce investoři a developeři, kteří čekají jen na to, až zvelebený veřejný prostor dostatečně komodifikují. Co má přitom luxusní gastronomie společného se skutečnou pouliční kuchyní, která je z povahy věci rychlá, levná, jednoduchá, sladce nezdravá a přiměřeně špinavá? A hlavně, kde jinde než u výdejního okénka s mastnými hranolky může dojít ke kouzelnému setkání spěchajícího manažera s vágusem meditujícím u pátého braníku? Pravý street food nepotřebuje kávovary za statisíce ani auta za miliony. Stačí okénko či budka, může vznikat spontánně, kde je třeba, a zvládne ho provozovat každý, kdo dokáže koupit párkovač a dobré uzeniny. Ale dostupné zboží a neestetičtí lidé se dnes do veřejného prostoru nehodí… Nezbývá nám nic než odbojové hnutí. Párek od Ladislava Červeného a langoš z budky na nejbližší zastávce jsou naše zbraně!