close search

„Tady to vypadá jak někde na Balkáně!“ – kolikrát jste už podobnou větu slyšeli? K Balkánu se dá přirovnat v podstatě cokoli, co se vám nelíbí: míra korupce, stav okresních silnic, řádění fotbalových fanoušků, pomalé úřady, auta parkující na chodníku. I když jde o naše vlastní problémy, vždycky je snazší spojit si je s někým jiným – dodáváme si tím pocit, že jsme lepší než oni. Označení Balkán sice mělo být původně zeměpisné, ale když se koncem 19. století začalo na Západě používat v současném významu, rychle se z něj stala dehonestující nálepka. Její vznik důkladně prozkoumala Maria Todorova v knize Vymýšlení Balkánu, která bohužel nikdy nevyšla česky, a proto jsme z ní vybrali aspoň ukázku. Jak v rozhovoru čísla připomíná balkanista František Šístek, i díky této historičce prošel diskurs o jihovýchodní Evropě sebereflexí a už se tak často nemluví o balkánských „sklonech k násilí“. Stereotypům o necivilizovaném Balkánu se ale daří dodnes – jinak by renomovaný časopis Foreign Policy v roce 2020 nevaroval, že „pokud Trump vyhraje, Amerika bude vypadat jako Bulharsko“. Jak ale Balkán doopravdy vypadá? Výpravám na poloostrov se věnuje velká část textů v čísle, ať už jde o reportáže z Rumunska a Bosny nebo o recenze nedávno vydaných knih Gorana Vojnoviće, Andrije Ljubky a Margo Rejmer. Dočtete se také o neobvyklém pojetí tradiční hudby na nahrávkách jugoslávského emigranta v USA Branka Mataji, o současných problémech Bělehradu nebo o tom, že království Monte Albo z pohádky Tři veteráni je vlastně Černá Hora. Také letos jsme pro vás přichystali letní literární přílohu, která je tentokrát česko­-slovenská. A protože i Ádvojka si občas potřebuje aspoň trochu odpočinout, na příští číslo se můžete těšit opět za tři týdny. Šťastnou cestu!

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image