¤

Slova jsou nepadnoucí obleky z druhé ruky,

ze kterých se sypou uschlé larvy hmyzu.

Připomínají výlety, které jsme zaspali.

Oblékáme si je jako vlastní stopy.

¤

Napočítal jsem sedmnáct nejtěsněji

přimknutých k zemi.

Na pozdravy jsem odpovídal se skloněnou

hlavou.

V rychlé chůzi jsem překračoval hromady věcí

smíšených s hlínou, které prodlužovaly těla.

Dýchá jich ale násobně víc, než kdy

dovedu vyslovit.

Zabalena do přikrývek splývají se zemí.

¤

Tohle je krajina náspů

vysychajících řek,

jimiž se valí poušť.

Průplav suchou roklí,

snění moře z druhé strany obzoru.

¤

Věty jako bóje drží slova nad hladinou.

Raději o nich nemluvit.

Skrýt je.

¤

Píšu a přitom klesám.

¤

Poznáš mě podle hlavy,

stejně jako jiní rozeznávají po dešti houby.

¤

Žena se dvěma sirotky

prosí o peníze na cestu,

ale jet nikam nemůže.

Ostrovy nám mizí

pod nohama.

¤

Nechci mluvit o svém, lidském těle.

Budu mluvit o těle zdánlivé nahodilosti,

které nám podává svou tichou ruku

na cestě od myšlenky k lhostejnosti.

O těle pomíjivém jako kniha,

o kompozicích a shlucích křehkých

a nečekaných jako rodina.

Chci mluvit o svém, nejen pouze lidském

těle.

¤

Namísto hlavy několik záblesků.

Vlhké stopy po kolující tekutině,

která na sebe vzala podobu slimáka.

Jako by se tělo jen obracelo naruby.

¤

Kachna mi naznačila,

že mi nemůže podat ruku.

Než jsem jí porozuměl,

ocitl jsem se mezi lidmi.

¤

Kdosi blízký mi umírá,

a já ho ani neznám.

Jednou nohou

jsem v jeho kůži.

¤

Tlejí v nás dávné rodiny.

Jsme komposty svých dětí.

¤

Při setkání druhů nás rozesmál

pohled na hroutící se stavbu.

Cestou z trosek jsem nutriím vyprávěl,

co se mi o nich zdálo. Vy však žijete tam,

kudy já jen procházím. Jdeme se podívat

po svém městě, řekly, zatímco za mnou

se zavíraly dveře.

¤

Mluvit o těle neznamená

mluvit o chlebu, ale o hladu.

¤

Ve městě se slova tísní

ve výklencích a zazděných vchodech.

Některá si lehnou na zem

a nikdo si jich nevšímá.

vanjek je místo obratu. Autor se zde neskrývá, ale mizí. Přítomné básně jsou ukázkou z básnické knihy Při pohledu ze Země má podhoubí tvar vody, která v listopadu vychází v edici Mlat Větrných mlýnů a která bude v témže měsíci uvedena v Praze, Brně, Ostravě a Olomouci na čteních Omlatina.