V jedné z odpovědí v antikvární anketě padne konstatování, že se nacházíme v turbulentní době. Přelomové časy prožívají i provozovatelé kamenných antikvariátů, na něž jsme se v tomto čísle zaměřili především a nabídli jim prostor, aby přiblížili dění na trhu s knihami z druhé ruky. Těžiště řemesla spojeného s romantickým prostředím regálů, v nichž je možné nalézt spousty literárních pokladů, se čím dál více přesouvá do virtuál­ních e­-shopů. Systémová změna obchodního prostředí, v němž se z knihy stalo zboží s rychlým obratem, nutí antikváře prosedět mnohem více času za monitorem, fotit knihy, krmit bezedné hlubiny internetových obchodů, připravovat balíčky a běhat s nimi na poštu. A aby toho nebylo málo, v posledních pár letech zdražilo téměř všechno, co s provozováním této práce souvisí.

Jak si tedy antikváři stojí? Časy jsou nepochybně těžké: tradičních zákazníků ubývá, mnohé legendární obchody zanikly nebo se přesunuly na internet a do antikvárního prodeje se čím dál častěji pouštějí různí marketéři, startupoví technokrati i prachsprostí kšeftaři. Důležité ale je, že navzdory tomu všemu antikvářům jejich řemeslo evidentně pořád dělá radost. Kromě lásky ke knihám a jejich důkladné znalosti je v této profesi stále nepostradatelný přímý kontakt se zákazníkem. Spousta antikvariátů totiž zároveň funguje jako svého druhu kulturní centrum, kolem…