Knossos

Vůbec to nejkrásnější – pod obřím sluncem

mezi sosnovou vůní cikád,

citronově-olivovým třpytem a

skalami, tříštěnými polednem –

nebyly terasy.

Ani sloupy, nádvoří, oltáře, síně;

ani královnina koupel, býčí rohy,

mřížovaná kanalizace, tlupy

azurových opic sklízejících

papyrusové fresky na duhových kopcích;

ani výčet flotil na keramice nebo urostlí

muži v přilbách, štíty z býčí usně

a císařské choutky, ale

žebrová, světlem vykotlaná včela, jejímž

krunýřem slunce prosvítalo

na labyrint nebeského hlubotisku.

Báseň v překladu Yvety Shanfeldové vybral Petr Borkovec

Článek je přístupný předplatitelům*kám.

Pro pokračování se přihlaste.

Nebo si můžete zakoupit jednotlivé číslo A2

(nejprve je potřeba se registrovat).

Prohlédněte si naše
možnosti předplatného.

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky