Regiony s vyšší pravděpodobností výskytu přírodních katastrof jsou ve Spojených státech zároveň oblastmi zasaženými pojišťovací krizí. Ukazuje to nedávná analýza senátního výboru, která upozorňuje na nový fenomén související s klimatickou krizí, jenž má devastující dopady na majitele nemovitostí v ohrožených lokalitách.

Přírodní katastrofy jsou dlouhodobým a opakujícím se jevem. Klimatická krize však způsobuje, že jsou v posledních letech mnohem intenzivnější a také častější. Dříve stoleté povodně se v současnosti opakují každých deset let. Připomeňme, že v Česku jsme ničivou stoletou vodu od devadesátých let minulého století zažili již třikrát.

Hurikány, požáry nebo povodně způsobují obrovské materiální škody, z nichž se místní vzpamatovávají řadu let. Ničí domovy, infrastrukturu a veřejné služby, jejichž obnova je nákladná a vysilující. Sekundárním finančním dopadem na místní komunity je dramaticky stoupající výše pojistného. V rizikových státech, jako je Florida s častým výskytem hurikánů, pojistné v letech 2011 až 2021 vzrostlo o čtyřiačtyřicet procent a v roce 2024 o dalších jedenáct procent. Ve Spojených státech dnes nemá základní pojištění domácnosti zhruba desetina obyvatel a téměř třetinu škod z přírodních katastrof pojištění nepokrývá. Strmý nárůst pojistného pak dovádí mnoho domácnosti do finančního stresu a ohrožuje jejich schopnost splácet hypotéky. Nejohroženější jsou majitelé, které pojišťovny kvůli poloze nemovitosti nechtějí pojistit vůbec. Ocitají se v začarovaném kruhu: žijí na místě, kde přírodní katastrofa pravděpodobně v nejbližších letech udeří, ale nemohou ho opustit, protože nepojistitelný dům je v podstatě neprodejný.

Situace ve Spojených státech je předzvěstí globální krize pojišťovnictví. Soukromé pojišťovny mají v důsledku čím dál extrémnějšího počasí v zásadě pouze dvě možnosti, což dobře ilustruje právě floridský příklad: buď výrazně zvýšit cenu pojistného, nebo se z rizikových částí úplně stáhnout. Pokud veřejné pojišťovny nenabídnou lidem v ohrožení dostupné pojištění, propadne se výrazná část populace do příjmové chudoby a skončí bez střechy nad hlavou.

Ztráty pojišťoven v důsledku klimatické změny výrazně rostou. Podle studie mezinárodní koalice ekologických organizací Insure Our Future přišly pojišťovny v posledních dvaceti letech o více než šest set miliard dolarů. Pojišťovny ovšem ke zhoršování klimatické krize samy přispívají. Pojišťují totiž fosilní byznys, čímž mu umožňují dál zvyšovat podíl skleníkových plynů v atmosféře. Bez pojištění by pro majitele dolů byla těžba uhlí příliš riziková, podobně jako výroba energie z uhlí nebo distribuce ropy. Nezdá se, že by pojišťovny uměly dobře vyhodnocovat rizika svých činů.

Otázky nejbližší budoucnosti jsou jasné: Jak ochránit lidi v regionech ohrožených dopady klimatické krize? A jakou roli v tom budou hrát pojišťovny?