close search

Poznámky o zombijské katastrofě

Uznávaný mexický básník Luis Felipe Fabre, známý jako kritik „psaní v první osobě“, se ve své třetí sbírce, nazvané Básně hrůzy a tajemství, nechává inspirovat populární kulturou. Kromě jiného tu narazíme na pasáže zachycující „zombijskou katastrofu“, která vede k „posmrtnému trvání hladu a bídy“.

(Opening song)

Hey, sweetheart, nechoď

piknikovat na hřbitov: nechoď

pít na hřbitov:

nechoď fetovat na hřbitov:

dnes v noci si nehraj

na gotičku.

Protože to začíná

být divné; protože

se našla paže

a zbytek těla je mystérium;

protože se našlo

ucho

z jiného mystéria

a zuby z čertvíjakého úsměvu;

protože to začíná být hardcore:

hey, honey, poslechni si

tu idiotskou písničku: nechoď

tancovat na hřbitov:

nechoď tancovat

na hřbitov: nechoď

tancovat na hřbitov: dnes v noci

zůstaň se mnou.

*

Ruka vytrčená z hrobu:

ruka mrtvého, který nakonec mrtvý není,

anebo ne úplně mrtvý: jenom shnilý:

ruka zombie:

ruka vytrčená na konci filmu,

aby oznámila, že konec není konec:

bude druhý díl.

A tedy

ruka,

která vyrašila z hlíny

jako nestvůrný kaktus

z tajného hrobu na severu Mexika.

Jenže tu ruku nikdo neviděl,

a pokud ji někdo viděl, neřekl to,

a pokud to řekl, nevěřili mu,

a pokud mu věřili,

věřili mu příliš pozdě:

teď sedmdesát tisíc zombií pustoší Mexiko,

podle oficiálních statistik.

Ruka zkroucená jako smích bez zvuku:

pomsta bude strašlivá!

*

1

Zombie: kanibalské mrtvoly.

2

Zombie: mrtví trpící nespavostí.

3

Zombie: pustuly neznámého:

smečka hnilob,

která jde k tobě.

Článek je přístupný předplatitelům*kám.


Pro pokračování se přihlaste.

Nebo si můžete zakoupit jednotlivé číslo A2
(nejprve je potřeba se registrovat).

Prohlédněte si naše
možnosti předplatného.

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image