Montserrat Álvarez patří k nejvýraznějším a nejdrsnějším hlasům peruánské poezie devadesátých let – přestože se narodila ve Španělsku a dnes žije v Paraguayi. Její prvotina Zona Dark, z níž překladatel Petr Zavadil vybral většinu zde otištěných básní, překvapila punkovým nihilismem, s nímž autorka píše o vyděděnosti, hříchu a rozkladu světa: o Řehoři Samsovi, Kainovi, ale také o elektrošocích.

Americká spisovatelka Sarah Pinsker ve znepokojivé povídce stírá hranici mezi snem a skutečností, mezi vysněným a skutečným mateřstvím. Záhy se však ukáže, že vypravěčka není jediná, kdo sní tentýž sen. Snící rodiče míří ke kalifornskému pobřeží, kde z moře vystupují jejich snové děti. Na překladu pracoval kolektiv studentek Ústavu translatologie FF UK pod vedením Evy Kalivodové.

Esejistickou románovou koláž Kouzlo ticha vytvořil Florian Illies u příležitosti 250. výročí narození romantického malíře Caspara Davida Friedricha. Jeho život a tvorbu německý spisovatel a kunsthistorik vsazuje nejen do dobových a kulturních souvislostí, ale také do symboliky čtyř živlů. Zde otištěná ukázka v překladu Tomáše Dimtera je ve znamení vody.

Literárních reportáží v Česku stále vzniká málo, a těch o obyčejných malých městech ještě méně. Proto jsme se rozjeli do čtyř sídel ve čtyřech různých krajích, abychom se na daná místa – zvolená autory a autorkou jednotlivých reportáží – podívali blíže, než to dovoluje běžný mediální provoz.

Jedu domů po Vlárské dráze, trati, která už v době Rakouska­-Uherska propojila Moravu a Uhry, Brno a Trenčianskou Teplou. Umím zastávky zpaměti, spěšný vlak směr Brno odjížděl z Uherského Hradiště zároveň s vlakem, kterým jsem několikrát týdně jezdila domů z atletických tréninků...