1.

                               Chléb pro všechny a také růže.

                 Trpělivost přináší růže.

Přináší i chléb?

2.

báseň o světové ekonomice začíná v angličtině

a končí sotva komu známým esperantem

píseň kterou by mohli slyšet bílí medvědi

končí dřív než začne vítr

který by ji k nim mohl odnést

můj dům – moje jeskyně

bude to někdy naopak?

– až začne ten vítr

vezme nám všechno čím se dá psát

vezme nám i oheň

budeme se shromažďovat u popelišť

a vyprávět příběhy které mohou být z budoucna

stejně jako z minula

paměť chodí pozpátku a nepřesvědčíš ji

světový řád začíná zlatým drátem

a končí se ostny držícími tělo bílého obra

v bezpečné vzdálenosti od našich jeskyň

plných propisek bílého papíru a slovníků

3.

Všechno to neznámo za cizími okny.

Večer se rozsvěcí

za mračny závěsů.

Ten, na který se díváš,

ti hází stín do očí.

Domácnost je sloveso.

Ale ohýbá se spíš podle rodu

než podle času.

Domácnost se skloňuje v okně naproti;

staň venku před vlastním oknem

a pochopíš to.

Jak by vypadalo zpochybňování gramatyki?

Rozechvělý závěs,

narušená pravidelnost stínů,

obrácená perspektiva v televizi,

vzpoura věcí proti věcem.

Kocovina po revoluci

se pozná podle žízně přepisovat pravidla.

Jako by propiska mohla ti napravit zrak.

Jako by ho mohla napravit i někomu jinému.

Jinému.

Jinému.

Odlišnému.

Lišícímu se.

4.

Stravování je osobní věc každého.

Ale už jsme se naučili, že osobní je politické.

Tak moje snídání odezní něčím vyhořením

a něčí oběd mě připraví o den života.

Koho by zajímalo, co máš na talíři, že?

Hypermarket.

Auto koncern.

Investiční banku.

Jatka.

A nějaké z těch ministerstev.

Zajímá je, komu prospějí volební lístky,

kterými je nacpaná tvá lednička.

Tvé hlasy jsou našimi hlasy;

vem si ubrousek;

umývaj ruce před a po.

5.

Všechny lahve musí být vratné.

Je mi trapně z toho,

že to vnímám jako možné zlepšení.

Peníze za lahve musí být důstojné.

Ale ne příliš,

aby je muži v garniturách nezačali vracet sami.

Aby to lidi v kavárnách ani nenapadlo.

To jsme my: lidi v kavárnách.

Díváme se, jak někdo jiný strká ruce do koše

místo nás.

My si strkáme ruce do kapes

a vždy vyndáváme jen to, co potřebujeme.

Oni to ale nejdřív vyndávají

a až pak potřebují.

Mohla jsem tu báseň napsat bez rozdělení

na „my“ a „oni“?

Oni.

Nastavují zrcadla našemu konzumerismu

na smetištích.

Stovky zrcadel

odrážejí paprsky, kterými

se dá podpálit

společná střecha města,

beztak zraněná světelným smogem.

Dívej se, jak hoří, přes tlusté dno lahve,

kterou pro tebe někdo pečlivě sebral.

6.

Nikdo nechystá revoluci,

všichni ale čekají, až skončí.

A bude ráj na zemi.

Nikdo nechystá revoluci,

protože: spolupráce místo soutěže!

A nikdo nesmí zvítězit –

jenom právda a láska.

Nehodlám si vybrat,

jestli jsme všichni stejně hodní,

anebo se pouze všichni stejně hodnými musíme stát.

Bible je stejně tlustá jako Kapitál,

který je stejně tlustý jako Korán,

který je stejně tlustý jako každá část Websterova slovníku,

který je jen o fous tlustší

než dětská encyklopedie,

podle které „vláda“ je prý jedno hnusné slovo

a „peníze“ druhé.

Hned po revoluci je vyškrtneme,

a hlavně – už nebudeme čekat.

7.

jseš chranitelkou domácího ohniska

jseš chranitelkou plynu v kuchyni

kterým obalíš svůj život

až se ti přestane chtít něco chránit

už neřeš kdo bude platit zmarněné kubometry

jseš nositelkou hodnot

i když nejseš na sebe hodná

zvlášť když nejseš na sebe hodná

řeš ale kdo ti to všechno řekl

mohl o tobě něco vědět před staletími?

nebudeme se ptát duchů kdo jsme

8.

Je asertivní.

Vyvolává špatnou náladu.

Hysterka.

Můžeš být v pokoji s kulatým stolem,

ale sedni si v koutě.

My tvou neexistující emotivitu nezvládáme.

9.

Umlčení:

Ale ale,

buď chytřejší a slušnější než oni –

neodpovídej,

nereaguj.

10.

Hledala jsem ty, kterým patří moje tělo –

potřebovala jsem si je vypůjčit na jeden den

jenom pro sebe.

Než jsem se optala všech, kdo na ně mají nárok,

den byl u konce.

11.

Jednou přišel Pořádek

a donutil všechny rozebrát si občanky.

Stejní lidé si náhodou (omylem?)

vybrali různé barvy.

Skoč do studny, pokud patříš k A.

Vstup do plynové komory, pokud patříš k B.

Tví potomci za to budou zodpovídat, pokud jseš C.

C – celkem.

Celkem to tak nějak funguje.

Jednou přišla revoluce

a vyměnily jste si role.

B – běž! A – almužna.

12.

Funguje to jinak, než bylo přáno.

Co se vůbec píše v návodě?

Ten je jen pro slušné blbce.

Letadlo, nebo rodina – všechno jsou to jednoduché věci.

Jen nasedni, a co je před tebou – je tvoje.

To nic, že tam dole na Zemi žijí lidé.

Vždycky tam byli.

Dopad na společnost?

Jak to myslíte? K pádu nedojde.

Nějak přistaneme,

nerozepnou se všechny bezpečnostní pásy –

někoho vyneseme v sedačce.

Letušky obtěžované během letu

jsou také rodina

a vlastní lince škodit nebudou.

Ztracená zavazadla nemíváme, nevymýšlejte si.

Možná jste zavazadlo ani neměla.

Insecure? – Nerozumím. Letěl jste vůbec s námi?

Synu, jednou i ty nasedneš do kokpitu,

buď králem, drž disciplínu.

13.

živočišné druhy z titulků:

labuť se ztratila ve městě

liška unesla slepici

medvěd zavraždil člověka

ukrajinec napadl roma

14.

Dnes – slunečné počasí

a vzduch natolik průzračný,

že tě vidím i za rohem,

vidím, jak se schováváš

v zaprášeném bytě,

vidím tě hluboko IN.

Vzduch je dnes natolik průzračný,

že když jsme se sešli před úřadem,

bylo vidět, že za okny

nás počítají.

Dnes – slunečné počasí,

tak proč nevyjdeš?

Pomoz nám nedat se spočítat.

OUT!

15.

Na mostě Legií někdo zapálil českou vlajku, jinde je lidé kradou a ničí. Za českou vlajku na pódiu zlomili zpěvákovi čelist. Napadli a zmlátili do krve mladého českého muže, protože měl při sobě českou vlajku. Střílel světlice na účastníky Pochodu za demokracii. Dostal podmínku a pokutu. České hudebníky napadli kvůli vyvěšené české vlajce! Za pálení české vlajky dostal Martin S. podmínku. Žádné české vlajky na mistrovství světa. Pořadatelé chtějí zabránit napadání Čechů. Na Revoluční jeden člověk napadl ženu, která na sobě měla českou vlajku. Vyvolali kromě jiného krvavou potyčku se skupinou mladíků, kteří nesli českou vlajku. Pěstmi napadli dva mladé muže nesoucí českou vlajku na Hviezdoslavově náměstí. Na stôl nalepili českú vlajku, extrémisti ich napadli. Neoantinacisti ve Skalici zaútočili na kapelu za českou vlajku. Vloupali se na balkony, které na sobě měly českou vlajku. Školka ukázala na besídce českou vlajku a strhla se vlna nenávisti. Prečo ich irituje česká vlajka? České vlajky nie sú o rovnosti. Návrh na ich zákaz v štátnych budovách treba podporiť. České vlajky nie sú o rovnosti.

16.

Hnutí SPD brání tradiční hodnoty a normální svět pro normální lidi a jasně vystupujeme proti za totalitní politickéou korektnosti, multikulturalismus, zvrácenéou teorii genderu, pozitivní diskriminaci či propagaci ideologie homosexua­lismu, která pro homosexuály vyžaduje privilegia a adoraci. Uděláme vše pro to, aby se podobné zvrácenosti jako na „libe rál­­n­ě­­ -demokratickém“ Západě neděly i u nás. Braňte prosím normální svět s námi.

Iryna Zahladko (nar. 1986) je ukrajinsko­-česká básnířka. Vystudovala teoretickou fyziku, ale působí jako překladatelka, nezávislá kurátorka a performerka. Je spolutvůrkyní časopisu Sezóna. V roce 2017 získala ukrajinskou literární cenu Smoloskyp. Od roku 2019 žije v Praze. Vydala dvě básnické sbírky v ukrajinštině, jednu v polštině a dvě v češtině: Tváření (2023) a Jak se líčit v nemoci (2024).