close search

Rozdíly mnohým vyhovovaly

S Lászlem Andorem o evropských krizích

Po nástupu Donalda Trumpa čelí Evropská unie výzvám, na které není příliš připravena. S maďarským ekonomem a bývalým eurokomisařem Lászlem Andorem jsme mluvili o krajní pravici, problémech dvojí Evropy, ale také o českém zaostávání za sousedním Polskem.

V letech 2010 až 2014, tedy před brexitem a uprchlickou krizí, jste byl evropským komisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Jak jste tehdy viděl budoucnost Evropské unie?

To období se z dnešního pohledu jeví optimističtější, než ve skutečnosti bylo. Nezapomínejte, že ještě před brexitem tu byla finanční krize, která vedla k velmi vážné krizi Evropské unie. Česko nezasáhla tak hluboce, protože nebylo a není součástí eurozóny. O té si lidé původně mysleli, že bude v době krize bezpečnějším prostorem, ale opak byl pravda. Proto si Česko, ale také Polsko nebo Maďarsko v krizi vedly o něco lépe a také se jich tolik netýkala polarizace, jež zasáhla země eurozóny. Krize, která je v letech 2010 až 2014 zasáhla, však byla nejen finanční a ekonomická, ale také sociální, protože v mnoha státech stoupala nezaměstnanost a rostla chudoba, a nakonec se stala i politickou.

 

Dá se mluvit o tom, že v roce 2008 vstoupila EU do krizové etapy, která pak jen měnila svůj tvar a k jejímž projevům lze počítat i brexit?

Myslím, že existuje souvislost mezi ekonomickou krizí a brexitem, protože tehdejší britská vláda premiéra Camerona a ministra financí Osborna se rozhodla uplatnit v Británii to, čemu říkáme politika škrtů. A prosazovala ji velmi tvrdě,…

Článek je přístupný předplatitelům*kám.


Pro pokračování se přihlaste.

Nebo si můžete zakoupit jednotlivé číslo A2
(nejprve je potřeba se registrovat).

Prohlédněte si naše možnosti předplatného

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image