Obrázkové knihy pro nejmenší zobrazují svět, který už pro většinu dětí neexistuje: malebnou krajinu se zdravými lesy, kravičky pasoucí se na zelených loukách, tradiční, snadno rozpoznatelná povolání. Na podzim se pouštějí draci, v zimě se sáňkuje… Do jaké reality má čtenářstvo uvádět naučná literatura pro děti?

Ilustrace Tereza Šiklová
V hustém smíšeném lese se to jen zelená, rostou zde hřib a muchomůrka, mezi stromy dovádějí veverka, jezevec, liška, divočák, možná i jelen nebo medvěd brtník. V potůčku plavou ryby, zatímco ve větvích hřadují datel s dudkem. Korunami prolétá sova a po setmění i netopýr… Další obrázek: farma vypadá spíš jako statek, s koněm v maštali a kravičkou s telátkem na pastvě. Prasátko se rochní v bahně, kolem kaluže se kolébá husa s housaty. Pes štěká, v sadu se červenají jablíčka, pantáta opravuje traktor… Město: je tu hodně lidí, nějaká ta auta a výškové budovy, samozřejmě škola a nemocnice, na náměstí je farmářský trh, zástupy lidí pozorují pouličního umělce. V přízemí starých činžáků sídlí řezník, pekař, květinářka… V létě se děti koupou v řece, na podzim se pouští drak a pečou se brambory, v zimě vše zapadne sněhem, a tak se sáňkuje i ve městech, na zamrzlé řece se bruslí a za okny svítí vánoční stromky… Uvnitř světnice (anebo je to městský byt?) je na stole prostřený ubrus s krajáčem mléka, okno stíní krajková záclona, na posteli leží péřová duchna a na zdi visí kovová naběračka a pohrabáč.
Zhruba tak vypadá tresť typizovaných, idealizovaných výjevů, kterými naučné obrázkové knihy pro nejmenší seznamují dětského čtenáře s okolním světem. Řeč…Článek je přístupný předplatitelům*kám.