Americký ekosocialista Matthew Huber, který se zabývá politickou ekonomií klimatu a loni v listopadu vystoupil na pražské konferenci Klimatická krize a otázka spravedlnosti, postihl v klimatickém hnutí jeden moment, který se mi zdá zásadní pro budoucnost klimatické politiky. Iniciativy za klima dlouhodobě trpí tím, že na svou stranu nedokážou získat široké vrstvy obyvatelstva, a tudíž mají nedostatečnou politickou podporu k prosazení potřebných opatření. Některé návrhy navíc nejsou sociálně citlivé a nezabývají se situací chudší části společnosti – což je jádrem levicové kritiky Green Dealu.

Huber ve své knize Climate Change As Class War:Building Socialism on a Warming Planet (Klimatická změna jako třídní válka. Budování socialismu na oteplující se planetě, 2022) odmítá rozšířený názor, že viníkem klimatické krize je lidstvo jako celek, a za jejího původce označuje nedemokratickou moc hrstky oligarchů nad energetikou a průmyslem. Většina klimatických emisí totiž nepochází ze spotřeby, nýbrž právě z těchto odvětví, která donekonečna zvětšují zisky nejbohatších. Pokud někoho zarazila „třídní válka“ v titulu knihy, možná se podiví, že ve Spojených státech se tento termín v poslední době rozšířil díky prohlášení oligarchy Warrena Buffeta, jenž prohlásil, že „třídní válka nepochybně existuje, ale je to má třída, třída bohatých, kdo…