S velkým zpožděním se k nám v českém překladu dostává román Spiklenci (Verschwö­rer, 1951) německy píšícího spisovatele a di­­­­­plomata v československých službách Fried­­ri­­cha Bruegela (1897–1957). Tento vídeňský rodák byl stejně jako jeho otec Ludwig Bruegel (jenž zemřel roku 1942 v terezínském ghettu) stoupencem ideje, že nastolení sociálně spravedlivější společnosti je možné, ba nutné uskutečnit demokratickou cestou. V opačném případě dojde ke katastrofě. Román, jakož i autorova životní zkušenost nám v tomto smyslu udělují tvrdou lekci. Varují, že systém, který se zaklíná principy spravedlnosti a rovnosti, se stává jejich obludným popřením hned od okamžiku, kdy se začne opírat o metody policejního dohledu, svévolného výkladu práva a pronásledování všech projevů svobodného jednání. Právě tyto metody se pak stávají skutečnými principy existence systému, jeho skutečným raison d’être, kdežto spravedlnost a rovnost degradují v napůl vyprázdněný ornament.

Nemilosrdné zákruty dějin

Román Spiklenci vyšel poprvé v roce 1951 v nakladatelství Europa Verlag. Byl opatřen dedikací Rolly a Robertu Neumannovým. Obě tyto informace jsou výmluvné. Europa Verlag vydávalo antifašistické, levicově nebo liberálně orientované autory. Bruegel coby sociální demokrat do tohoto ideového profilu plně zapadá. Také zmíněná dedikace leccos prozrazuje. Robert Neumann, známý jako vynikající parodista, se po opuštění zfašizovaného…