O moldavské literatuře u nás dlouho nebylo takřka nic známo. Po osamostatnění někdejší sovětské svazové republiky se ale situace začala pomalu měnit, zejména díky systematické práci zasloužilého překladatele Jiřího Našince. Prostřednictvím vypravěčského umění prozaiků, jako jsou Nicolae Rusu, Aureliu Busuioc, Iulian Ciocan nebo Dumitru Crudu, jsme se mohli dovědět mnoho podstatného z nedávných dějin Moldavska, od obsazení sovětskou mocí přes marné souboje intelektuálů s tajnou policií a mizérii Brežněvovy éry až po chaotické události po rozpadu sovětského impéria a nepříliš optimistické vyhlídky do budoucna.

O atraktivitě současné moldavské literatury svědčí i zájem, s nímž se ve světě setkává próza autorky střední generace Tatiany Țîbuleac. Rumunistka Jarmila Horáková si před několika lety k překladu zvolila její román Skleněná zahrada (2018, česky 2022) o nesnadném osudu moldavské dívky pohybující se mezi rumunským a ruským světem. Loni pak zásluhou téže překladatelky vyšel úspěšný román Montana, literární debut Alexandra Popesca z roku 2022, který mu vynesl Cenu Svazu moldavských spisovatelů.

Na březích Dněstru

K výběru mohlo přispět několik okolností: autorův původ v Podněstří (narodil se roku 1987 ve městě Bendery), tematika života v tomto málo známém pruhu země za Sovětů, po vyhlášení nezávislosti Moldavska i během občanské…