V roce 2022 prošla jedna z největších sociál­ních sítí zásadní změnou. Facebook byl pů­vodně místem, kde si člověk mohl vybrat, co chce vidět: koho bude mít v přátelích, kterým stránkám dá hodnocení „to se mi líbí“, do kterých skupin vstoupí. Příspěvky daných entit pak tvořily základ jeho hlavní stránky. V jednu chvíli ale společnost Meta platformu výrazně komercializovala a složení feedu dnes určuje především engagement příspěvků a neviditelné algoritmy. Dochází tak k situacím, kdy se příspěvky ve skupinách příznivců jednoho politického spektra zobrazují naopak jeho odpůrcům, záznam z válečné oblasti střídá video vygenerované AI a to zase bulvární kauza místní celebrity nebo náhodný inzerát borce z Ústí, který měl původně šest lajků.

Nová kniha Milana Děžinského Zázemí pro ušáka tento novodobý feed připomíná: přiznání anonymních postav jako vystřižená ze stránky Národní sbírka zlozvyků v ní leží vedle zajímavostí ze světa přírody i historie, duchařských historek s pointou hodnou časopisu Epocha (tajemná skvrna jako „trvalé, přízračné svědectví o ženě, která byla za života neviditelná“), občasných reklamních zpráv nebo příspěvků ze zahrádkářských skupin. Některé texty jsou přitom podezřele povědomé – autor ostatně v úvodu knihy přiznává, že mnohé z nich jsou inspirovány zahlédnutými statusy,…