Představte si, že vy a vaši blízcí po několik staletí žijete na jednom území. Názvy státních útvarů se občas mění, hranice se posouvají, až po dlouhém krizovém období přijde – zatím poslední – velká válka. V ní se, více či méně vlastním přičiněním, ocitáte na té špatné straně. V nových poměrech pak po krátkém provizoriu musíte svůj domov opustit: jako cizí, nepřátelský a zrádný živel.

Po letech se však začnete vracet. Někdy za příbuznými, kteří zde zůstali jako nepostradatelní odborníci v průmyslu či ve smíšených manželstvích, jindy prostě ze stesku po místě původu. Ocitáte se v nové a nezvyklé roli – jste turisty ve vlastních někdejších domovech.

Právě tímto fenoménem se zabývá etnoložka, historička a vysokoškolská pedagožka Sandra Kreisslová v knize Návraty do ne/známého domova (2025). Fenomén návratů zkoumá z perspektivy Němců vysídlených z Československa a časově jej vymezuje obdobím studené války (1947–1991). Autorka zároveň otevřeně přiznává svou částečnou insiderskou pozici: díky německému původu má s návštěvami z obou tehdejších Němecek zkušenost již od dětství.

Heimat jako emoce

Němci žijící na území Československa byli po druhé světové válce kolektivně vnímáni jako viníci nacistické okupace. Stát jim odebral občanství, konfiskoval majetek a následně je nuceně…