Kniha britského historika Nialla Fergusona nazvaná Zkáza. Politické aspekty katastrof (Doom: The Politics of Catastrophe, 2021) vznikala během koronavirové pandemie a částečně ji i reflektuje. Právě v době covidu se definitivně ukázalo, že ani svět 21. století nedokáže zcela předvídat velké pohromy, natož je kontrolovat. Autora zajímají především obecné dějiny katastrof, přičemž připouští, že je neumíme spolehlivě predikovat. Maximálně můžeme vytvořit odolnější, „antifragilní“ společnost. Zkáza je široce rozkročenou úvahou o tom, proč se moderní společnosti navzdory vědeckému pokroku, pokročilé expertize a rozvinutým institucím stále znovu otřásají při střetu s jevy, které ještě nedávno považovaly za zvládnutelné. A právě tato ambice je zároveň silnou stránkou i slabinou knihy.

Výklad postupuje od přehledu dějin katastrof přes interpretaci pandemie covidu až ke geopolitickému dovětku o Číně a Spojených státech. Čtivosti napomáhá Fergusonova schopnost pracovat s poutavými historickými detaily a zároveň je interpretovat v perspektivě společenských věd, například když vysvětluje morové epidemie pomocí sociální teorie nebo když vztahuje havárii raketoplánu Challenger k byrokratické slepotě. Zároveň však kniha působí, jako by autorovi nestačilo jediné téma. Výklad se rozbíhá do stran a ne vždy se daří vše složit do přesvědčivého celku. Čtenáři tak utkví spíše náhodné postřehy než jasné sdělení.

Příroda, nebo…