Během sedmi let se Terén stal výraznou součástí domácí scény performativního umění. Umělecký ředitel Matyáš Dlab vysvětluje projekt Státky a popisuje, jak se měnil vztah instituce k veřejnému prostoru, publiku i vlastní dramaturgii.

Matyáš Dlab. Foto David Konečný
Bylo by možné čtenářům a čtenářkám přiblížit, co jsou Státky, a vysvětlit, proč jste se rozhodli věnovat právě tématu státních svátků?
Státky jsou aktuálně probíhající série uměleckých projektů a událostí Terénu, které vznikají speciálně pro prostory Klubu zastupitelů města Brna. Spolu s devíti autorskými týmy se v ní kriticky zamýšlíme nad společenským významem českých svátků, nad jejich smyslem, relevancí a praxí slavení. Sérii jsme pojmenovali trochu lidovým neologismem Státky, který svou familiárností předesílá zdánlivou známost nebo prozkoumanost našich svátků. Realita je ale taková, že se k jejich současným podobám slavení stavíme spíše vlažně a někdy až bezradně, což je v pozoruhodném rozporu s tím, o jak významné nástroje formování národní a státní identity jde. Jak oslavovat sametovou revoluci nebo Svátek práce s pocity zklamání z polistopadového vývoje? Jak se ztotožňovat se společenskými a politickými kontexty 9. nebo 10. století? Co si počít s Velikonocemi, pokud je neprožíváme křesťanskou zkušeností?
Jako uměleckou organizaci, která se věnuje současnému živému umění, nás zajímá performativita svátků. Státní svátky, symboly a příběhy jsou přivlastňovány a zneužívány jako nástroje politické soutěže, ale také oligarchizace společnosti nebo imperiálních politik. Věnovat se politice paměti je při současném vzestupu vypjatého nacionalismu a vyprázdněného vlastenectví důležité. Myslím, že je zajímavé ptát…Článek je přístupný předplatitelům*kám.