Na zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců (čínský parlament zasedá každý rok začátkem března) vystoupil samozřejmě především ministerský předseda Wen Ťia-pao. V projevu varoval, že „tržní reforma“ prochází „velmi obtížným obdobím“.
Předmětem kontrolované diskuse se během jednání parlamentu stala nízká výše průměrného příjmu na venkově a to, že dosahuje jen asi třetiny průměrného příjmu ve městech. Vláda prý proto hodlá usilovat o zvýšení ročního průměru na venkově. V průběhu příštích pěti let má dosáhnout 4250 juanů (to odpovídá zhruba 13 000 Kč), ovšem příjem ve městech má v téže době podle odhadů vzrůst na 13 390 juanů (asi 41 000 Kč). I Ústřední výzkumný ústav Čínské komunistické strany předpokládá, že v roce 2020 bude příjem na venkově oproti městu asi čtvrtinový.
Zmíněn byl rovněž problém, který představuje skutečnost, že 160 milionů školou povinných dětí na čínském venkově tvoří téměř 80 % všech školáků základních a středních škol. Vláda v Pekingu přenesla v devadesátých letech financování těchto škol na místní samosprávu, čímž se povinná školní docházka stala pro venkovské rodiny těžkým břemenem. V loňském roce tvořily tyto výdaje pro rolníky v průměru celou čtvrtinu jejich příjmu. Finanční potíže způsobily, že vzrůstal počet dětí, které školu nedokončily, a že odešlo mnoho učitelů. Další vzdělání, zvláště univerzitní, je pro většinu venkovské mládeže mimo dosah.
Vesničany zatěžuje také skutečnost, že čtyři z pěti čínských rolníků si musí sami hradit náklady na zdravotní péči. Desetimiliony těch, kdo odešli z venkova do měst za prací, nemají žádné zdravotní pojištění. Jedním z výdobytků revoluce v roce 1949 bylo zřízení zdravotních středisek na venkově. Poskytovala rolníkům aspoň základní zdravotní péči. Konec zemědělského kolektivního hospodaření v osmdesátých letech však znamenal, že se miliony venkovských rodin propadly do bídy.
To jsou jen některé z důvodů, proč nyní čínské vedení hodlá soustředit pozornost na změnu této situace a v nastávající pětiletce ji chce – podle svých slov – změnit. A poněvadž k výrazným záporným rysům současného vládnutí patří oficiálně přiznávaná korupce, zaměřil se proti ní i čínský prezident Chu Ťin-tchao. Jeho výzva má podobu osmera doporučení. Ta byla 15. března vydána jako plakát – velké černé čínské znaky na pozadí Velké zdi.
Znějí:
Miluj svou vlast a neškoď jí.
Služ, neprokazuj špatnou službu lidu.
Podporuj vědu – nebuď nevědomý a neosvícený.
Pracuj tvrdě. Nebuď líný, nesmíš nenávidět práci.
Buďte sjednoceni a pomáhejte si navzájem. Nezískávejte výhody na úkor druhých.
Buďte poctiví a důvěryhodní, ne ziskuchtiví na úkor svých hodnot.
Buďte disciplinovaní a dodržujte zákony namísto chaosu a nezákonnosti.
Dokažte žít prostě a tvrdě bojujte, neoddávejte se luxusu a radovánkám.
Tato morální výzva má obsahem i formou daleko k politickým výzvám předsedy Maa i k pragmatismu někdejšího vůdce Teng Siao-
-pinga. Oficiální zpravodajská agentura Sin-chua ji ovšem uvítala jako „dokonalé sloučení tradičních čínských hodnot a moderních ctností“.
„V naší socialistické společnosti nesmíme dovolit, aby byly stírány hranice mezi tím, co je správné a co je nesprávné, co je zlé a co je laskavé, co je krása a co je ošklivost,“ prohlásil Chu 4. března o svých ctnostech na parlamentním semináři. Masám musí být vštěpováno „socialistické pojetí cti a hanby“. „Musí být křišťálově jasné, co podporujeme, čemu odoláváme, proti čemu se stavíme a co prosazujeme,“ řekl také.
Ovšem bojovat proti nezákonnosti a chamtivosti hesly o prostém životě je jako se pokoušet vrátit ducha ekonomické reformy zpět do láhve, tvrdí jeden pozorovatel. Jiný, cyničtější, se domnívá, že Chu, jenž je generálním tajemníkem KS Číny a reprezentativní postavení hlavy státu zastává od roku 2003, jen učinil další krok v postupném budování mýtu o sobě po vzoru svých předchůdců – dávných i novějších. Zda jeho „osmero“ změní život na venkově, je velmi nejisté.
Autor je překladatel.