Nestává se často, aby v českém překladu vyšel román neznámé americké autorky, jenž při vydání v originále nezpůsobil pozdvižení. To je případ prvotiny C. Dayové Cirkus v zimě (2004). Doma byla kniha přijata vlídně, pochvalnou kritiku jí věnoval i recenzent listu New York Times, v nominacích na ceny se ale neobjevila a vzhledem k podmínkám amerického literárního trhu se nad ní brzy zavřela voda. Zůstává záhadou, jak se titul dostal do edičního plánu Ikaru.
Dayová před Cirkusem v zimě publikovala jen několik povídek v časopisech, její debut má přesto nadmíru vyzrálou formu. Historii Velkého cirkusu Porter tvoří jedenáct vzájemně se doplňujících příběhů (každý má jiného vypravěče). Čtenář se tak o některých podrobnostech dozví až následně, po několika desítkách stran či let. Příběhy však mají společného jmenovatele: městečko Lima ve státě Indiana, zimoviště Porterova cirkusu.
Wallace Porter se jednoho dne rozhodl koupit cirkus, právě projíždějící městečkem. Zavedený, ale nepříliš úspěšný podnik si pořídil, protože „viděl slona“ (v slovníku cirkusáků: chtěl se „vydat někam do neznáma, do nebezpečí, do temné noci, kam nesahají plameny ohně“). Skutečný tlustokožec pak hraje hlavní roli v ústředním příběhu románu: rozzuřené zvíře zabije svého ošetřovatele. Událost se v knize vrací v různých podobách, jednou o ní vypráví Gordon, syn černochů Bascomba a Pearly, kteří v cirkusu vystupují jako Špičaté lebky, příslušníci divokého afrického kmene Boelů, podruhé jako senzační napsaný novinový článek, jediné oficiální svědectví.
Podobně různorodí jsou i vypravěči Cirkusu v zimě, jimž je však vlastní společný způsob života: kočovnictví. Cirkus a jeho zaměstnanci jsou pořád na cestě: v dřívějších dobách jezdil celý podnik po železnici a cirkusákům byly domovem upravené pullmany; nyní jsou to silnice, maringotky a obytné přívěsy. Někteří odvahu vydat se do světa nikdy nenajdou, jako například matka dvojčat, jež se s manželem přistěhuje do bývalého Porterova domu. Jiní se na cestu chystají, například Earl sní o tom, že v důchodu prodá dům, pořídí si přívěs a vyrazí k Pacifiku. Většině potomků zaměstnanců Porterova cirkusu v žilách koluje stejně neklidná krev jako jejich předkům a nedokáží vydržet na jednom místě. Invalida Chuck se vydává stopem na Floridu, vnučka nešťastného ošetřovatele slonů Laura opouští rodinu a utíká do Chicaga. Její dcera Jenny, která spletitou ságu lidí kolem Porterova cirkusu uzavírá, učí na univerzitě; i ona je novodobým kočovníkem, trmácejícím se od jedné provinční univerzity ke druhé.
Do rodného města přijíždí Jenny na pohřeb svého dědy, bývalého klauna Ollieho, kterému po otci zbyl jen ankus, bodec na pohánění slonů. Na hřbitově se kruh života cirkusu Porter a lidí kolem něj uzavírá: na deskách vedle náhrobku, který si Ollie nechal z pověrčivosti vytesat předem, Laura čte jména ředitele Portera a dalších. – Motiv smrti se vine celým románem, ostatně sama historie cirkusu, jeho počátek i pomalý zánik je rámován úmrtím dvou osudových žen Wallace Portera. Smrtelná nehoda postihne i jedno z dvojčat, které si hrají v bývalé Porterově stodole. Jennina láska ze střední školy David Lidsey zahynul před lety při dopravní nehodě, její otec Ethan vlastní pohřební ústav. Ale pro Jenny má smrt příbuzného svůj význam. Jen díky pohřbu se vrací zpět do rodného města a znovunalézá svůj domov. Řečeno slovy, které náramně dojemný příběh života jedné cirkusácké rodiny uzavírají, „skutečnost, že dát sbohem Limě nebo Linden Avenue v newyorském Flatbushi nebylo lehké, ještě neznamená, že by se tam člověk nemohl vrátit“.
Autor je amerikanista, nyní na stáži v New Yorku.
Cathy Dayová: Cirkus v zimě.
Ikar, Praha 2005. 264 stran.