Oddělený od pevniny úzkým pásmem moře, nedaleko Velšského poloostrova ve Velké Británii leží ostrov Bardsey, keltským jménem Enlli. Byl vždy místem osobní výzvy a hledání lidské spásy, bez ohledu na to, jaká božstva tu byla uctívána. Izolace místa a obtížnost spojená s plavbou na ostrov, během které se člověk musel spoléhat na božskou náklonnost, udělali z Enlli ojedinělé poutní místo. Říká se, že tři cesty na Bardsey se rovnají jedné návštěvě Říma. Autor následujících fotografií a textu navštívil ostrov letos v dubnu.
a začátku minulého století zde populace prudce klesla. Lord Newborough, kterému ostrov patřil, postupně vystěhoval kvůli nepříznivým životním podmínkám původní obyvatele na pevninu. Dnes na rozloze menší než dva kilometry čtvereční žije trvale pouze sedm lidí. Farmář Dave a jeho žena Libby, jejich zaměstnanci manželé Patrick a Gwineth. Ornitolog Steve se ženou Emmou a tříletým synem Connorem, který se jako jediný na ostrově i narodil. V roce 1979 Enlli zakoupila Společnost Bardsey Island. Hlavní aktivitou ostrovanů je tradiční farmářství a rybolov, později se přidal turismus a ochrana a sledování ptactva.
Přestože se ostrov nachází nedaleko pevniny, člověka okamžitě zasáhne pocit mnohem větší vzdálenosti, než by původně očekával. Nikdo tu nenosí hodinky; příroda a krajina jsou propojeny s každodenností mnohem více než o tři míle dál na pevnině. „Čas se zde nezastavil, jen plyne trochu jiným směrem,“ říká Dave, který si na ostrově před čtyřmi lety koupil dvacetiletou licenci na farmářství. Nejdéle (osm let) žije na Enlli Steve. Každý večer se u něj všichni obyvatelé ostrova scházejí a hlásí mu, jaké druhy ptáků a v jakém počtu během dne viděli. Steve také dohlíží na kroužkování ptactva.
Patrick byl původně pošťák, který se před šesti lety spolu se ženou zúčastnil oblíbené reality show Castway, točené na jiném ostrově. Role ostrovanů se jim zalíbila natolik, že o dva roky později prodali veškerý svůj majetek a přestěhovali se sem. „Myslím, že když jednou zažiješ ten život, už se nechceš vrátit,“ podotýká Gwineth. Kromě lidí žije na Enlli ještě šest stovek ovcí, několik krav, tři psi a šestnáctitisícová ptačí kolonie buřňáků.
Jedním z nejdůležitějších okamžiků ve společenském životě obyvatel ostrova je příjezd lodi. Přiváží zásoby, poštu a někdy i turisty. „Je to velký okamžik a všichni jdeme dolů k molu, abychom na ni počkali. Loď ale není moc spolehlivá, protože zda přijede či ne, vždy záleží na počasí,“ vysvětluje Dave.
Po krátkém pobytu si člověk začne uvědomovat, že věci, které považoval za nezbytné, ve skutečnosti tak nezbytné nejsou. Začne přemýšlet o odcizení svého života, například o tom, kolik odpadu bezdůvodně vyrobil.
Novou rolí ostrova je tak pro dnešního člověka pouť za „katarzí skrze přírodu”. Na Bardsey platí přísná pravidla ochrany přírody, která do značné míry určují život zdejších lidí. Není zde zavedená elektřina ani kanalizace, nesmějí se používat žádné chemikálie, veškerý odpad se pečlivě třídí. Rozhodnutí žít na ostrově Enlli je velmi zvláštní, předpokládá mnoho omezení a tvrdé práce. Lidé, které jsem tu potkal, se ale zdají být spokojeni s tím, jak a kde žijí.
Autor je student FAMU v Praze, narodil se v Římě (1979), žije střídavě mezi oběma městy. Poslední půlrok strávil na University of Wales v Newportu. Dlouhodobě se zaměřuje na vnímání prostoru ve fotografii.
Výstavy: Varhany (Basilica Santa Maria degli Angeli, Řím 2000), Lu, člověk a prostor (Ateliér Josefa Sudka, Praha 2001), J. E. Temelín (Fotoromafestival, Řím 2005). Od roku 2002 vyučuje obor fotografie na Fakultě architektury ČVUT.