Být Američanem škodí zdraví. To je nepřímý závěr studie, kterou právě uveřejnil jeden z nejváženějších odborných časopisů ve Spojených státech, The Journal of the American Medical Association.
Samo o sobě není nic nového na zprávě, že je to se stavem amerického zdraví špatné. Mezinárodní srovnání ukazují, že Spojené státy dosahují jakéhosi zázraku v převráceném slova smyslu: vydávají na osobu na zdravotní péči více než kterákoli jiná země, ale mají kratší délku života a vyšší dětskou úmrtnost než Kanada, Japonsko a většina evropských zemí.
Není zcela jasné, co tuto překvapivou skutečnost způsobuje. Můžeme se ptát, nakolik je špatné zdraví výsledkem neschopnosti – ojedinělé mezi vyspělými zeměmi – zajistit všeobecné zdravotní pojištění, do jaké míry je to výsledek třídních a „rasových“ rozdílů či zda je to způsobeno jinými aspekty „amerického způsobu života“.
Nová studie, nazvaná Nemoc a nedostatky ve Spojených státech a v Anglii (Disease and Disadvantage in the United States and in England), neodpovídá na všechny tyto otázky, nabízí však důkaz, že v americké společnosti existuje cosi, co činí její příslušníky více nemocnými, než by měli být.
Autoři studie srovnávají výskyt takových nemocí, jako je cukrovka a vysoký tlak, u Američanů ve věku mezi 55 a 64 roky s výskytem týchž nemocí u obdobné skupiny Angličanů. Toto srovnání nemá zdůraznit americké problémy – Británie vydává na osobu na zdravotní péči sotva 40 % americké částky a její zdravotní systém je všeobecně považován za horší než v sousedních zemích, zejména ve Francii. Anglie nemá také nejlepší pověst, pokud jde o stravovací návyky nebo zdravý životní styl. Studie přesto dochází k závěru, že „Američané jsou mnohem nemocnější než Angličané“ – Američané středního věku mohou dvakrát častěji trpět cukrovkou než jejich anglické protějšky.
Ještě překvapivější je fakt, že jste-li Američan, vašemu zdraví to může škodit bez ohledu na společenskou třídu nebo „rasu“. Ne že by třída byla bez významu. („Rasový“ vliv vědci vyloučili tím, že studii omezili na nehispánské bělochy.) Korelace mezi zdravím a bohatstvím je významná v každé zemi. Jenže Američané jsou o tolik nemocnější, že nejbohatší třetina Američanů vykazuje horší zdravotní stav než nejchudší třetina Angličanů.
Na místě je proto otázka, jak k tomu dochází. Nedostatek zdravotního pojištění je bezpochyby jedním z důvodů špatného zdraví Američanů s nízkými příjmy – jsou až příliš často vůbec nepojištěni, kdežto v Anglii je pojištěn každý občan. Ale téměř každý Američan vyšší příjmové skupiny pojištěn je.
Jak je tomu s nevhodnými zvyky, které studie označuje jako „rizikové faktory chování“? Platí stereotypy: Angličané jsou zpravidla těžcí pijani, Američané mnohem častěji obézní. Leč statistická analýza naznačuje, že nevhodné návyky jsou jenom zlomkem příčin. Autoři studie jsou zmateni skutečností, že ani poměrně zámožní Američané se netěší dobrému zdraví.
O možná vysvětlení se pokusil známý ekonom Paul Krugman. Jedním z nich je podle jeho názoru například skutečnost, že ani zdravotní pojištění samo nezaručuje dobrou zdravotní péči. Nedávná reportáž New York Times o cukrovce odhalila, že pojišťovací společnosti nerady platí za péči, jež by nemoc odvrátila, i když hradí mimořádná opatření, jako třeba amputace, které jsou nutné poté, co selhala prevence. Je možné, že britská Národní zdravotní služba (National Health Service) navzdory omezenému rozpočtu fakticky poskytuje lepší celkovou péči než americký systém, protože vidí problémy v širším a dlouhodobějším pohledu než soukromé pojišťovací společnosti.
Dalším důvodem asi je, že Američané pracují příliš tvrdě a zažívají mnohem větší stres. Američané s plným pracovním úvazkem pracují v průměru 46 týdnů ročně, britští, francouzští a němečtí zaměstnanci pracují 41 týdnů. Americká ekonomika, která je „pracovně fanatičtější“ („workaholic“), zároveň více ničí takzvané rodinné hodnoty, na které se ovšem americká společnost oproti Evropě více odvolává. Na starém kontinentu však pracovní zákonodárství a odborové organizace dokázaly omezit pracovní dobu. Příliš mnoho pracovních povinností spolu s tlaky, jež doprovázejí život v ekonomice s minimální sociální sítí, tedy zřejmě poškozuje jak zdraví Američanů, tak i fungování americké rodiny. Existují pro to sice zatím jen nepřímé důkazy, jisté však je, že byť je americký způsob života – slovy někdejšího mluvčího Bílého domu Ariho Fleischera z roku 2001 – opravdovým „požehnáním“, obsahuje něco, co významně škodí zdraví.
Autor je překladatel a publicista.