Letošní ročník výtvarného festivalu Artfest, který pořádá Galerie Klatovy / Klenová už druhým rokem, zahrnuje množství výstav, letních workshopů, přednášek a dalších, i mimouměleckých aktivit.
Přehlídku zahájila 29. 7. 2006 vernisáž výstavy Proslov Terezy Severové, loňské laureátky ceny Start Point, v Galerii U Bílého jednorožce v Klatovech. Výstava je variantou projektu, který již letos představila v Galerii VŠUP v Praze. Audiovizuální instalace zkoumá možnosti sdělení v nejasném rozmezí mezi proslovem, odpovědí, monologem, dialogem, chórem a pouhým zmatkem. Protagonisté spolu vystupují v jedné kompozici, aniž by mezi nimi vznikaly nějaké další vzájemné vztahy. Vzniká tak alegorie složitosti příběhu jednotlivce v abstraktní tříšti informací.
Umění pro kachny
Na cestě mezi Klatovy a Klenovou začal pořádný déšť, který kontextuálně zapadl do programu prohlídky výstavy landartového charakteru Art & Pond na Kosmoukovském rybníce. Tento silný atmosférický zážitek si všichni překvapivě pochvalovali. Projekt, jehož kurátory jsou Andrea Štekrová a Marcel Fišer, vznikl ze spolupráce Galerie Klatovy / Klenová a občanského sdružení Uff!Art.
Naučná stezka začíná objektem Varianta II Richarda Peška (nar. 1979, absolvent ateliéru J. Zeithammla, AVU Praha). Lehká dřevěná konstrukce uprostřed rybníka, ledabyle natřená bílou barvou, svou nedokončeností působí jako impresionistická skica. V sousedství budek pro vodní ptactvo sáhnete po funkčním zdůvodnění díla v podobě nedostavěného mola pro kachny a plavce. Zrovna tak se vám však honí hlavou přímořská letoviska s bílými architekturami či minimalistická interpretace přízraku plující postele. S impresionismem je to zde opravdu vážné. Polyesterové lekníny realistické barevnosti se na hladině odvážila vytvořit Markéta Prášková (nar. 1980, absolventka ateliéru M. Gabriela, FaVU VUT Brno). Obraz vodní hladiny rozložila do barevných bodů, pingpongových míčků v dřevěném rámu, Michaela Petrů (nar. 1978, studentka ateliéru M. Rittsteina, AVU Praha). Výjev se mění působením vodní flóry, fauny a jiných živlů. Stejně tak je tomu s autoportrétní fotografií Odraz od Kateřiny Braunové (nar. 1984, studentka ateliéru K. Gebauera, VŠUP Praha), ponořenou těsně pod hladinu.
Druhým styčným tématem se zdá být propojování míst. Z konceptuálních realizací je nejméně viditelný projekt Jana Krtičky (nar. 1979, absolvent ateliéru J. Ambrůze na FaVU VUT Brno). Jeho ranvej vedoucí napříč rybníkem zřejmě opticky spojuje Klenovou, Týnec a Klatovy. Nad hladinu vyčnívající kůly, jimiž je vytyčena, jsou zároveň indikátory vodního stavu. Autor tak riskuje, že dílo, zvláště za dané meteorologické situace, nebude vůbec spatřeno. Fyzická náročnost projektu se ocitá v protikladu s jeho nenápadností. Další propojení podnikla Markéta Varádiová (nar. 1974, absolventka ateliéru J. Prášila, FUUD UJEP). Třemi periskopy je možno nahlédnout do kuchyně kaprům a jiným mřenkám. Horu přenesl na vodní hladinu v podobě červenobílých bójí ve tvaru horolezeckých značek Štefan Papčo (nar. 1983, student ateliéru prof. Jankoviče, VŠVU Bratislava). Je sympatické, že dnes kurátoři za cílovou skupinu považují nejen umělce, ale i sladkovodní živočichy a rybáře.
Start Point
Již čtvrtý ročník přehlídky nejlepších diplomových prací se v tomto roce stal evropskou soutěží. Výstava v Galerii Sýpka na Klenové představuje reprezentanty patnácti evropských vysokých škol (Banská Bystrica, Bratislava, Brno, Budapešť, Curych, Košice, Krakov, Linec, Lodž, Ostrava, AVU Praha, VŠUP Praha, Pécs, Valencie, Záhřeb). Vítěz, kterým se letos stala Ana Striková z Univerzity aplikovaných věd a umění v Curychu, získává jednu samostatnou výstavu v Galerii U Bílého jednorožce, doprovázenou katalogem, a měsíční tvůrčí pobyt v rezidenčním centru na Klenové.
Ana Striková vystavila menší verzi své diplomové práce, kterou během jednoho týdne vytvořila přímo na Klenové. Minuciózní instalace 30 stupňů ve stínu sestává z velkoplošné vystříhané papírové „kresby“ města, která se prosvětlením promítá na stěnu za ní. Projekci doprovází audiozáznam sestávající ze čtyř nahrávek, které se navzájem postupně rozcházejí. Autorka prostřednictvím monumentalizované ruční práce předkládá ornamentální útržky vjemů a nálad spojených s konkrétními místy (Curych, Rijeka, Berlín).
Mým favoritem je autorská kniha 100 guns bitches holes prayers Martina Kubíčka z AVU v Praze. Toto sofistikované dílo levituje na pomezí mnoha forem a žánrů, často protichůdných. Není tak úplně knihou a ještě více není, než je dokumentem, deníkem, slovníkem, abecedou, katalogem. Neobsahuje žádný text, kromě nepravidelně průběžné abecedy, která je prezentována pro autora zásadními slovy, jež zasazuje do prostoru kresby (nejpunkovějším příkladem je zubaté „F“ s vyplazeným jazykem slova „Fuck“ umístěného do chlupaté krajiny). Počítačové kresby často rámují ohnivé, větvové, bestiářové a jinak rozevláté bordury, vzdáleně odkazující ke kaligrafii, novému romantismu, punku. Scény z Kosova, Turecka, Kurdistánu, Íránu nejsou apriorně politickým komentářem a nemají mít ani dokumentární význam. Náladovost kreseb a pocitově užité reálie (příroda, auta, ulice, interiéry, lidé) intimizují témata, která vnímáme příliš automaticky jako politická, a která autor používá mimo jiné i k řešení čistě uměleckých otázek. Kniha zcela rezignuje na klasický příběh, chronologii. Taktéž kresby, které fungují solitérně a zároveň na sebe navazují. Nejsou zcela srozumitelné, ani když jsou konkrétní.
Artfest – workshopy
Jádrem festivalu je týdenní letní škola – kursy vedené českými výtvarníky a teoretiky. Studenti vysokých i středních škol pracovali v ateliérech Maria Kotrby (socha), Václava Maliny (malba), Pavly Pečinkové (tvůrčí psaní), Michala Pěchoučka (kontextuální malba), Antonína Střížka (malba), Jana Vičara (grafika) a Martina Zeta (fotografie, video). Každý podvečer probíhala přednáška jednoho z umělců, reflektující vlastní tvorbu (Martin Mainer, Jan Vičar, Michal Pěchouček, Martin Zet). Pavla Pečinková zaměřila svou prezentaci na 80. léta v českém výtvarném umění a Jiří Zemánek představil svou výstavu probíhající v prostorách zámku Klenová „Od země přes kopec do nebe...“, spojující díla K. H. Máchy, J. Mánesa, J. Váchala, F. Koblihy, K. Malicha, M. Šejna, M. Zeta, F. Skály, V. Jiráska a skupiny B.K.S. tématem poutnictví, chůze a posvátné krajiny.
Artfest není jen nakupením výstav, letní arteterapií a uměleckým zoo. Každým rokem přivádí do kraje, tradičně navštěvovaného umělci pro jeho přírodní scenerie, novou tvůrčí generaci. I to může být pro Galerii Klatovy / Klenová zárukou, že se z ní nestane přírodní skanzen uprostřed šumavských lesů a hvozdů.
Autorka je historička umění.