Česká dvanáctka

„Jeden z nejlepších diskžokejů v České republice a populární moderátor“ Martin Hrdinka už dlouho ovládá jak veřejnoprávní televizi, tak veřejnoprávní rozhlas. Z našich koncesionářských poplatků tak platíme hudebního dramaturga a moderátora, o kterého by dnes pravděpodobně nezakopla žádná z komerčních stanic. Tento hudební všeuměl, mimo jiné autor úpravy libreta Smetanovy Mé vlasti ve Státní opeře Praha, ale také ředitel mezinárodního festivalu populární hudby Universetalent Praha nebo zakladatel cen akademie české populární hudby Anděl je známý svými kontakty na mnoho interpretů české hudebně populární scény. Možná právě to vedlo ke vzniku hitparády Česká dvanáctka (neboli CZ 12, jak se jmenuje i každoroční kompilace toho nejlepšího z ní), kterou od roku 2003 vysílá Český rozhlas 1 – Radiožurnál. Nicméně je pravda, že do otřesné hudební dramaturgie této stanice pořad skvěle zapadá. Pokud máte pocit, že interprety, jako je Láďa Křížek, skupina Turbo nebo Dalibor Janda, už nikdo neposlouchá, přesvědčí vás Hrdinka ve svém pořadu o opaku. „Dalibor Janda ještě žije,“ prohlásil minulý týden, a člověk se rázem propadá o dvacet let zpět. Jediné srovnání snese Česká dvanáctka snad jen s dávno zrušeným pořadem Rádia 1 nazvaným Strašidelný zámek. Zatímco však Ondřej Štindl prováděl galerií normalizačních pěvců s humorem, Martin Hrdinka to myslí naprosto vážně. K nejúspěšnějším interpretům Dvanáctky patří například zástupci hudby let dávno minulých Pavel Vítek nebo Václav Neckář, k tomu se přidávají uhaslé hvězdy Superstar Sámer Issa nebo Petr Poláček, muzikáloví rutinéři Petr Kolář nebo Daniela Šinkorová, populární zpěváci Daniel Landa nebo Jaromír Nohavica a pak hromada mně neznámých skupin, jako 0609, Pepson, 3 Faces nebo Toneless. Tady jsme ale v úplně jiném světě. Tak například Karel Bláha je „legenda naší populární hudby“, Jitka Zelenková tu má přezdívku Zelenina a Aneta Langerová boduje s téměř dva roky starou písní Voda živá už 40 týdnů. Díky České dvanáctce tak plynou tantiémy zapomenutým (nebo naštěstí neobjeveným) interpretům, jistě nemalý plat Martinu Hrdinkovi (za „diskžokejink“ si bere 10 tisíc, zato nabízí diskotéku „s legendárními i aktuálními hity“), operátorům pár korun za hlasovací SMS (jistá píseň prý nedostala ani hlas, což se stane „tak třikrát do roka“). A posluchač Radiožurnálu se dozví, co teď právě frčí v tom tajemném vesmíru, kde po Hrdinkově pravici sedí Pavel Anděl a po levici třeba Vladimír Hron.