Studii Romana Ferstla o raných létech Zdeňka Kalisty Mladý Zdeněk Kalista (1900–1919), kterou vydaly město Benátky nad Jizerou a Okresní muzeum Mladá Boleslav (2005), recenzoval v teologické revui Salve č. 3–4/2006 Ivo Harák.
Jako dokumentárně přínosnou ocenil monografii Michala Bauera o znehodnocení díla Františka Halase Ladislavem ŠtollemTíseň tmy aneb Halasovské interpretace po roce 1948 (Filip Tomáš – Akropolis 2005) Milan Drápala v Dějinách a současnosti č. 11/2006.
Jediný dosud zjištěný nekrolog komeniologa a vynikajícího znalce starších období české literatury Milana Kopeckého, který zemřel 17. 9. 2006 ve věku 81 let, byl publikován v Brněnském deníku 30. 9. 2006 (a v jeho regionálních jihomoravských mutacích).
Jednoznačně kladného recenzního ocenění se dostalo antologii rozhlasových her Jaromíra Ptáčka Nepromlčené případy (Divadelní ústav 2006). Psali o ní například Petr Pavlovský v Týdeníku Rozhlas č. 35/2006 a v Divadelních novinách č. 14/2006 či Petr Nový v Reflexu č. 40/2006.
VzpomínkyMileny Šimsové na akademickou Ymku V šat bílý odění (Eman, Benešov 2005) recenzoval v 1. sešitě 46. svazku mnichovského sborníku Bohemia (2005) Bedřich Loewenstein.
MedailonJiřího Kuběny a rozhovor s ním přinesl Bulletin Společnosti Otokara Březiny č. 41 (srpen 2006).
Okolnosti torontských vydání románů Milana Kundery Život je jinde (1979),Valčík na rozloučenou (1970), Kniha smíchu a zapomnění (1981),Nesnesitelná lehkost bytí (1985) a Nesmrtelnost (1993) osvětlila čtenářům Týdne č. 45/2006 Zdena Salivarová-Škvorecká.
Vedle Lidových novin 23. 10. 2006 poskytl laureát Státní ceny za literaturu za rok 2006 Vladimír Körner rozhovory také obtýdeníku Tvar č. 17 a 18/2006. – Ranou tvorbu laureátovu analyzoval v Tvaru č. 17/2006 Vladimír Novotný.
„Knihou-klenotem“ označil Milan Jungmann v Literárních novinách č. 44/2006 Polepšené pěsničkyLudvíka Vaculíka (Jaroslava Jiskrová-Máj – Dokořán 2006).
Kabaretiéra Lubomíra Černíka (1924–1978) a první slavné sezony Večerního Brna připomněl v listopadové kulturní příloze měsíčníku Kam v Brně... Viktor Kudělka.
S Ivanem Vyskočilem o jeho práci a partnerech na Katedře autorské tvorby a pedagogiky na DAMU rozmlouvali v Aluzi č. 1/2006 Jitka Cardová a Oldřich Vágner.
Titulem recenze – Dialog bez oponentury – charakterizoval Jan Lukeš v Divadelních novinách č. 18/2006 knižní rozhovor Petra Štědroně a Jiřího Trávníčka s Arnoštem Goldflamem Několik historek ze života AG (Brno, Host 2006).
František Knopp
Německo
„Já, to je román“ stojí na titulní straně říjnového vydání časopisu Literaturen. Titulek tak signalizuje hlavní téma čísla, v jehož úvodní části se mimo jiné dočteme, že „když spisovatelé ve svých knihách řeknou ,já‘, pak většinou nemyslí sebe samé. Někdy ale přece. Pokud nemyslí sebe, hovoříme o románech. Jestliže však ano, pak o autobiografiích. Mimoto existují ale i hybridní formy, jako například autobiografický román: zde spisovatel skrývá popis svého já pod fingovaným jménem a vyprávěním ve třetí osobě...“ Patrně nepřekvapí, že mezi knihami, jež jsou v rámci tohoto tématu recenzovány, je Grassovo Když loupám cibuli. Podle recenzenta si autor při zobrazení vlastního mládí zachovává odstup, pokusy odhalit vnitřní pohnutky postavy se nedaří. A tak zůstává mnoho otázek nezodpovězeno. Kniha však dokládá, jak obtížné může být ponořit se do hloubek vlastní minulosti. Dossier K. Imre Kertésze je životopis, který má podobu dialogu. Mezi množstvím otázek a odpovědí zaslouží zvláštní pozornost Kertészova odpověď na otázku, do jaké míry má jeho starší román Člověk bez osudu reálný základ. Autor rozhodně odmítá, že jde o knihu s autobiografickými prvky. Podle něj se jedná o čistou fikci, neboť musel Osvětim znovu „vymyslet“ a přivést k „životu“. Zcela jinak pojal svou knihu nedávno zesnulý historik Joachim Fest. Autor pocházel ze vzdělané měšťanské rodiny, kde jakékoli pochopení pro svody nacismu nemělo šanci. V pamětech, nazvaných příhodně „Ich nicht“ (Já ne), vypráví svůj život, aniž by se nořil do vlastního já. Dává přednost vyprávění o setkáních a okamžicích, které jeho život ovlivnily.
Eva Vondálová