Vítejte v obchodním centru

Spor kolem rekonstrukce a prodeje svatomichaelského barokního kostela utichl nedlouho poté, co památku Národní knihovna v roce 2005 postoupila za směšných 42 milionů firmě Michal Praha. Do té doby stihly noviny na desítkách stran představit současné vlastníky jako neseriózní a nanejvýš podezřelá individua a státní instituce či orgány (Národní knihovnu, Magistrát hlavního města Prahy, Pražský památkový ústav) jako ty, kdo napomáhají kupčení a devastaci kulturního dědictví. Dnes už rozsáhlou a v mnohém nevyjasněnou kauzu pravidelně připomíná jen Studentská iniciativa za záchranu kostela sv. Michaela během svých protestních pochodů.

Je ale možné, že se Svatý Michael opět objeví v titulcích novin, začne-li se naplňovat plán jednatele kontroverzní firmy Jerriho Nowikovského. Ten nezvedá telefon, údajně však zadal vypracování projektu na přestavbu areálu již poničeného kostela na obchodně-administrativní komplex s arkádovým prodejem. „Nedávno mě navštívil proslulý vídeňský architekt Manfred Wehdorn,“ vypráví hlavní konzervátor Národního památkového ústavu Josef Štulc, jak se dozvěděl o utajených plánech Nowikovského. S architektem se seznámil již dříve v rámci své návštěvy Vídně, při níž posuzoval kulturní hodnoty města kvůli jejich zápisu na seznam UNESCO. „Chtěl vědět, jaké podklady ke kostelu existují, zda je k dispozici stavební průzkum a trochu sondoval, jak by se k projektu stavěli zdejší památkáři. Sdělil jsem mu, že podnikatel Nowikovsky zde má tu nejhorší pověst, protože kostel poškodil,“ pokračuje Štulc, jenž se dozvěděl také to, že firma plánuje vykoupit budovy přilehlé ke kostelu a udělat z nich „něco jako velké obchodní středisko“. Štulc ani poté, co projekt Rakušanovi rozmlouval, nenabyl dojmu, že by architekt změnil názor.

Zatím se mluvilo jen o tom, že se má kostel sv. Michaela proměnit v muzeum křišťálu. Realizace nových plánů by ale nejspíš znamenala ohrožení okolní středověké zástavby.

„Tady nejde ani tak o kostel, neboť ten už je těžce poškozený. Jde zejména o blok domů, jehož je kostel součástí, takzvaný Havelsko-michalský blok, který patří k nejcennějším blokům na Starém Městě. Ve sklepích mimořádně výstavných domů jsou dochovány části románských kleneb,“ říká Josef Štulc. Svatomichaelský kostel je nenávratně poškozený rekonstrukcí z dob, kdy prostory pronajímala Národní knihovna. „Byl jsem uvnitř. Do trojlodí jsou vestavěna asi čtyři patra. Původní síň a hala jsou zrušeny a vestavba je tvořena železobetonovou konstrukcí, která zasahuje do prostoru gotických pilířů,“ popisuje následky rekonstrukce člen iniciativy za záchranu kostela Filip Srovnal, student dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy.

Prostor byl ještě před prodejem přizpůsoben pro pokleslou multimediální show o Kafkovi, která skončila kvůli nedostatku návštěvníků. Svědectví hovoří o provozování striptýzu, diskotéky či technoparty, na niž lákaly plakáty znevažující náboženské symboly. V rámci „rekonstrukce“ byly do objektu, v němž se vyskytovala jen malá restaurace a show, údajně investovány stovky milionů. Rekonstrukce znamenala také zásahy do pohřebiště a s tím spojené porušování pietního uchovávání ostatků významných předků. To je problematické ještě dnes, kdy památka patří firmě Michal Praha. „Koliduje to s vlastnickým právem pana Nowikovského, protože ostatky se podle českého právního systému vlastnit nedají,“ říká student dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Lukáš Snopek.

Nowikovsky si udržuje image zachránce chátrajícího objektu a tvrdí že kostel je odsvěcený. Jeho odpovědi novinářům byly stejně pochybné jako aktivity společnosti Michal Praha. „Striptýz se tam nikdy nekonal. Ta diskuse mi připadá absurdní. V zemi, kde se zneužívají děti na Hlavním nádraží a v sexshopech si klidně nakupují nezletilí. A najednou by měl někomu vadit striptýz v odsvěceném kostele?“ (LN 6. 7. 2006). O „odsvěceném kostele“ hovořil i bývalý ministr kultury Pavel Dostál, který jinak tvrdě kritizoval rekonstrukci a neprůhledné financování. „Problém je v tom, že ,odsvětit’ je pojem církevního práva. V našem slovníku to nemá význam. A v katolické církvi neexistuje úkon odsvěcení. Odsvětit kostel nelze,“ napadá Filip Srovnal tuto rétoriku. Nové plány přestavby na obchodní centrum si nedovede představit jinak, než že zásahy budou destrukční. Profesor liturgiky KTF UK Jan Matějka píše, že podle Kodexu kanonického práva je bohoslužebný prostor „posvátným prostorem, dokud trvá jeho vymezení obvodovými stěnami“. Podotýká, že znesvěcení, které se zde děje, se mylně zaměňuje za odsvěcení.

Projekt by podle Josefa Štulce ale přesto mohl uspět na Magistrátu. „Pan Kněžínek (ředitel magistrátního odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu) může vzít v úvahu projektantovo rozhodnutí najít si nějakého nezávislého odborného investora, který by mu dal posudek, že jde o nejlepší způsob využití,“ vyjadřuje obavy Štulc.

V devadesátých letech, kdy však byla v kostele svatého Michaela Archanděla napáchána většina nevratných škod, existoval Pražský památkový ústav, jehož zřizovatelem byl Magistrát. „Magistrát se vyjadřoval s velkou vstřícností k investorům. Neblahá byla aktivita bývalého ředitele Pražského památkového ústavu Pavla Pirkla. Za jeho vedení byla vydána všechna kladná vyjádření ke zničení kostela,“ říká Josef Štulc. Studenti z iniciativy pro záchranu kostela se proto domnívají, že jediná adekvátní reakce státu je, že by nyní zažaloval sám sebe. Zní to ale možná stejně bizarně jako přestavba kostela na obchodní centrum.

Autor je spolupracovník redakce.