Prezidentské volby ve Spojených státech se sice odbudou teprve v listopadu příštího roku, ovšem volební kampaně všech ohlášených kandidátů – pěti demokratických a devíti republikánských – se už rozjely naplno. Stranické primárky se budou tentokrát konat dříve, než tomu bylo v uplynulých čtyřiceti letech, a to je i jedna z příčin toho, že nebývalou měrou rostou náklady kampaní. Tato okolnost však jen podporuje dlouhodobý trend.
Na minulé volby do Kongresu ve volebním cyklu 2005–2006 vydaly Demokratická a Republikánská strana podle údajů federální volební komise celkem více než 1 miliardu dolarů, přičemž republikáni vynaložili 680,2 milionů (56 procent), demokraté 472,4 milionů (44 procent). Uvedené údaje přitom zahrnují jenom takzvané tvrdé peníze. Využívání „měkkých peněz“, čímž se rozumějí příspěvky organizaci, nikoli výslovně ve prospěch konkrétní osoby nebo kampaně, nyní celostátním výborům stran poněkud omezuje zákon, novelizovaný v roce 2002. Ztížil se tak přístup ke zdrojům, na něž se strany do té doby velmi spoléhaly.
Federální volební komise rovněž zjistila, že ve volebním cyklu 2005–2006 využily stranické výbory více než předtím možností „nezávislých výdajů“, totiž fondů vynaložených na televizní reklamu a komunikaci kandidátů. „Za „nezávislé“ byly tyto výdaje považovány proto, že nebyly (oficiálně) těmito kandidáty koordinovány. Ve skutečnosti ale mohou stranické výbory leckdy v této účetní položce vydat na kampaň více než kandidát sám.
Jak tomu bude s financováním nadcházející kampaně?
Dosud se primárky odbývaly v průběhu několika měsíců a tím mj. umožňovaly, aby se vynořili (a dokonce i zvítězili) prezidentští kandidáti do té doby málo známí – stalo se tak například v případě Jimmyho Cartera nebo Billa Clintona. Primárky nynější kampaně budou ale zřejmě vměstnány do čtyř týdnů: první se budou konat tradičně ve státě Iowa 14. ledna 2008, do konce ledna proběhnou ve čtyřech dalších státech a dokončeny budou v „hogo fogo úterý“ (americký termín je „super-duper“) 5. února ve všech státech ostatních. Dosud bylo tradicí, že kandidáti přesvědčovali své voliče před prvními primárkami na schůzích malých měst ve státech Iowa a New Hampshire. Teď ale budou muset v zájmu udržení pozornosti voličů soustředit dostatek prostředků na kampaň do krátkého časového období po celé zemi.
Norm Ornstein, analytik z washingtonského American Enterprise Institute, odhaduje, že ještě před koncem roku bude každý kandidát potřebovat asi 50 milionů dolarů na reklamu a dalších 50 milionů na organizační výlohy. Jak se s těmito požadavky vyrovnávají obě velké strany a hlavní kandidáti?
Poprvé od sedmdesátých let, kdy se začalo s přesným vyúčtováním finančních příspěvků pro prezidentské kandidáty, předčili letos demokraté své republikánské soupeře. Rekord drží zatím Hillary Clintonová. Ta shromáždila za první čtvrtletí letošního roku 26 milionů. Na svůj účet navíc převedla 10 milionů, které jí zbyly z loňské kampaně, kdy uspěla v úsilí o znovuzvolení jako senátorka. Nejvážnější stranický soupeř senátorky Clintonové, senátor za stát Illinois Barack Obama, nezůstal příliš pozadu – „vybral“ 24,8 milionů. Třetí vážný demokratický kandidát John Edwards uspěl se 14 miliony.
U republikánů dosáhl senátor John McCain, který v podstatě usiluje o prezidentskou funkci od roku 2000, kdy prohrál nominaci své strany proti Georgi W. Bushovi, v získávání finanční podpory pro svou kampaň jen na třetí místo s 12,5 miliony. Předčili jej straničtí soupeři, bývalý guvernér státu Massachusetts Mitt Romey 21 miliony a bývalý newyorský starosta Rudolph W. Giuliani s 15 miliony.
Kdo přispívá
Zatímco ze zpráv Johna McCaina a Baracka Obamy vyplývá, že valnou část jejich dárců tvoří „drobní“ přispěvatelé, u Hillary Clintonové je tomu jinak. Podle údajů jejího štábu jí sice 50 000 sponzorů poskytlo méně než 100 dolarů, výrazněji ale přispělo především 84 „pomahačů do Kongresu“ („Hillraisers“). Každý z nich vybral nejméně 100 000 dolarů. Byli mezi nimi lidé jako miliardář Ron Burkle, vlastník řetězce supermarketů a dávný přítel jejího manžela, hollywoodský producent Steve Bing, bývalý předseda Demokratické strany Steve Grossmann. Galavečery, které senátorka uspořádala koncem března v New Yorku, Washingtonu a Los Angeles, jí vynesly v posledních deseti dnech před uzávěrkou čtvrtletí 10 milionů. Bill Clinton zorganizoval 20. března pro svou manželku večírek na zahájení její „washingtonské“ kampaně. Zájemci mohli odstupňovat své příspěvky: jednotlivec mohl být „zakladatelem“ za 4600 dolarů nebo „přítelem“ za 2300, ale i jenom pouhým „příznivcem“ za tisícovku. „Předsedou výboru“ se dárce stal za 100 000, „spolupředsedou“ za 50 000, „zastupujícím předsedou“ za 25 000 dolarů.
Podobný „vzor“ fundraisingu se objevuje i u ostatních kandidátů, u senátorky Hillary Clintonové je ale nejvýraznější. Že se v případě kandidátova úspěchu významní sponzoři dočkají nějaké odměny (třeba významného místa v diplomacii), je přitom považováno za zcela přirozené. Volby prostě mohou být dobrá investice.
Autor je překladatel.