Tak jako v jiných postkomunistických zemích východní Evropy byl i u nás počátek devadesátých let poznamenán negativními postoji představitelů tehdejší státní i politické reprezentace k družstevnímu sektoru. Družstevnictví bylo prezentováno jako jeden z produktů doby „komunismu“. Výsledkem těchto postojů byl tzv. transformační zákon 42/1992 Sb., který byl pro družstevní sektor svou podstatou zákonem likvidačním.
Přes těžké ztráty však družstevnictví v České republice nezaniklo. V současné době má družstevní sektor čtyři základní pilíře, kterými jsou družstva výrobní, spotřební, bytová a zemědělská. Zatím spíše okrajově působí a po mnoha potížích se postupně konsoliduje i sektor družstev peněžních (družstevní záložny), který ovšem v zemích EU hraje velmi významnou roli.
Společným zájmem všech družstevních sektorů je změna ve vnímání této formy podnikání nejenom ze strany české veřejnosti, ale i ze strany představitelů státních i místních administrativ a politické reprezentace. Potom je také potřeba vytvořit legislativní podmínky, které by nejenom zabezpečovaly další rozvoj stávajících družstevních sektorů, ale umožňovaly i rozvoj nových sektorů družstevních forem podnikání (například vznik sociálních družstev).
Stávající česká družstva se podle jednotlivých sektorů sdružují do svazů s celonárodní působností. Jednotlivé svazy zastupují zájmy svých členských družstev jak ve vztahu k orgánům státní administrativy, tak i ve vztahu k místním samosprávám a regionálním orgánům podnikatelské i nepodnikatelské sféry. Zájmy svého sektoru pak tyto svazy zastupují i na úrovni evropských světových sektorových družstevních organizací. Střechovou organizací českého družstevního sektoru je Družstevní asociace České republiky (DA ČR), která sdružuje čtyři družstevní svazy. Je tak hlavní lobbistickou organizací, která hájí zájmy českého družstevnictví.
Stejnou úlohu DA ČR plní i na mezinárodní scéně, kde je představitelem českého družstevnictví jak v mezinárodních družstevních strukturách (Mezinárodní družstevní svaz), tak i ve strukturách mimodružstevních. Je partnerem mezinárodních vládních (např. OSN, MOP) i nevládních organizací. Velmi silně se angažuje zejména na evropské úrovni. Potvrzením našeho dobrého postavení na mezinárodní scéně je i fakt, že jsme byli v letošním roce pověřeni uspořádat 3. družstevní konvent. Jde o nejvýznamnější letošní akci evropského družstevního sektoru, která proběhne v Praze ve dnech 18. a 19. června. Jednání připravovaného Konventu bude zaměřeno na problematiku evropského i národního sociálního dialogu a roli družstev v tomto procesu.
Již po mnoho let usiluje DA ČR o to, aby ve vztahu družstevního sektoru ke státní administrativě došlo k určité institucializaci. Družstevníci chtějí, aby byl vytvořen orgán ve struktuře státní správy, který by se zabýval speciálně problematikou družstev. Tento orgán by pak mohl vládě předkládat náměty a podněty k rozvoji tohoto sektoru, a to v intencích trendů, které vyplývají z dokumentů Evropské komise.
Zatím jediným úspěchem této snahy je skutečnost, že se Družstevní asociace stala oficiálním připomínkovým místem Legislativní rady Vlády ČR. Dostala tak možnost se vyjadřovat k připravovaným normám a zákonům, které se nějakým způsobem družstevního podnikání dotýkají. Současné postavení ovšem znamená určitý ústup ze získaných pozic. K důležitému posunu totiž došlo 3. listopadu 2004, kdy se představitelé družstevních sektorů sdružených ve střechové organizaci DA ČR sešli s tehdejším předsedou vlády a tehdejším ministrem pro místní rozvoj. Z tohoto společného jednání vyplynulo, že se vláda bude alespoň jednou ročně zabývat vývojem družstevního sektoru, a jako styčná osoba mezi Družstevní asociací ČR a Vládou ČR byl určen ministr pro místní rozvoj. Dalším významným mezníkem bylo rozhodnutí Vlády ČR, která na svém zasedání dne 31. května 2006 přijala Usnesení č. 675, jímž vytvořila Radu vlády pro družstevnictví.
Radost z tohoto úspěchu však netrvala dlouho, protože nová vláda vzešlá z výsledků červnových voleb loni v září Radu vlády pro družstevnictví opět zrušila jako nepotřebný orgán. Paradoxní přitom je, že toto rozhodnutí přijala vláda, která nakonec ani nezískala důvěru Parlamentu ČR. Přesto je její rozhodnutí platné.
Podobný postoj státní administrativy k družstevnímu sektoru je v Evropské unii ojedinělý. V některých zemích EU existují na vládní úrovni struktury, které jsou pro tuto problematiku kompetentní (např. ve Francii) a družstevnictví je zde vnímáno jako jeden z významných sociálních a hospodářských nástrojů při řešení řady problémů. Rovněž Evropská komise vnímá družstevní sektor jako nástroj k realizaci cílů Lisabonské strategie. K zemím, kde je družstevnictví silně rozvinuto a také pozitivně přijímáno, patří kromě Francie i Itálie, Španělsko, Belgie, Velká Británie.
Autor je výkonný ředitel Družstevní asociace České republiky.