Ostravské Komenského sady patří k největším městským parkům v republice. Obnova oblíbené rezervace započala zkraje devadesátých let. Několikrát se obměnilo obecní zastupitelstvo, ale na dokončení rekonstrukce se stále čeká. V novém parku mají stát nové lípy. Staré se mají pokácet. Konečné rozhodnutí padne asi 12. června.
Proti záměru vykácet čtyřřadou lipovou alej v centrálním parku Ostravy se zvedla hladina odporu a starosta Miroslav Svozil (ODS) se po loňském zvolení rozhodl tento bod odložit. Mezi odpůrci kácení z Občanského sdružení sv. Václav vznikla protestní petice, kterou dodnes podepsalo 1700 lidí z 42 tisíc obyvatel obvodu Moravská Ostrava a Přívoz. Autoři petice upozorňují na špatnou komunikaci zastupitelstva s občany a varují před bezprecedentním kácením dalších stromů. Nešetrný zásah prý vedení města již dříve provedlo v ulicích Zborovská, Sadová či Havlíčkovo nábřeží, z rozhodnutí zastupitelstva zvoleného minulý rok se zatím kácelo jen ve Vítězné ulici. „Jde bohužel o typický příklad komunikace zastupitelstva s občany. Ulice byla vykácena bez jakéhokoli předchozího informování občanů,“ říká Ivo Kaleta, jeden z iniciátorů Petice za záchranu lipové aleje v Komenského sadech.
My máme mandát!
Obě strany sporu o lipovou alej se shodnou v tom, že stromy byly vysázeny nevhodně blízko sebe, v nedostatečném sponu, což zabraňuje jejich přirozenému vývinu. Podle emeritního profesora dendrologie a zahradní architektury Jaroslava Machovce to bylo dříve zvykem u mnoha lázeňských promenád a u dalších prostor, které se nedochovaly, protože stromy „neodpovídaly optimálnímu poslání zeleně“. Přijde-li však řeč na otázku, co s takovými lípami, doporučuje každý něco jiného.
Machovec je autorem jednoho z mnoha názorově protichůdných posudků (o ten jeho se opírá radnice). Expertizy jsou pro laika naprosto nepřehledné, protože argumenty, na nichž se zakládají, preferují různá ideová východiska (ekologie, architektonické uspořádání apod.). Paradoxní přitom je, že řada posudků zpracovaných odborníky stejně nemusí mít na rozhodnutí, zda kácet či ne, žádný vliv. Sám Machovec tvrdí, že všichni mají vlastně pravdu, zastupitelé však nepřipouštějí odbornou diskusi, v níž by vzali v úvahu také posudky nezadané radnicí. Tři radniční studie potvrzují stanovisko zastupitelů, čtyři studie předložené sdružením naopak požadují zachování aleje.
Argumenty ve studiích obou stran si často zásadně protiřečí (stav je i vzhledem k věku perspektivní, stromy zcela zdravé a vitální – proti tomu: větve stromů prosychají a jsou napadány houbovými chorobami, náprava stavu není možná). Houbové choroby zmiňuje pouze stanovisko Odboru životního prostředí ostravského magistrátu. Starosta Svozil posudky, jež si nechalo zpracovat sdružení, ignoruje, případně rovnou odmítá. „Jsou to individuální posudky. Věříme institucím, které jsme oslovili. My máme mandát, ne nějaké petiční sdružení, a jsme to my, kdo nese odpovědnost,“ odpovídá starosta na otázku, jakou váhu těmto posudkům přikládá. „Někdo by si podle reakcí starosty mohl myslet, že údajná nebezpečnost stromů, o níž často mluví, může být dobrým důvodem k souhlasu s kácením. Ivo Kaleta se ale domnívá, že deklarovaná nebezpečnost „není podložena žádným z posudků“. V posouzeních se píše o několika stromech v havarijním stavu, které by se měly vykácet. Posudek Agentury ochrany přírody a krajiny označuje stromy za „problematické z hlediska stability“, což může vést k pádu větví a ohrožení chodců, existuje tu ale zároveň jiná studie, která bídný stav popírá. To platí i o otázce možné údržby „chatrných“ lip. „Stav aleje by bylo možné na desítky let zlepšit pouhou probírkou potlačených jedinců,“ navrhuje například dendroložka Věra Koutecká. Ivo Kaleta ke sporu podotýká, že sdružení nezpochybnilo žádný z radničních posudků. Přednější je vyvolat nad tématem diskusi. To se však zatím nedaří.
Mikroskopické úspěchy
Starosta dříve zpochybňoval nezávislost posudků předkládaných sdružením. Autoři petice se na internetových stránkách bránili, že jde o komerční, nikoli osobní službu, za niž pochopitelně zaplatili. „Posudky jsme objednali proto, že radnice nepřipouštěla o stavu aleje a jejím kácení žádnou diskusi s vysvětlením, že stanovisko odborníků je jednoznačné: lipová alej se už nedá zachránit. Tyto posudky tvrzení radnice nejen zpochybňují, ale zároveň umožňují diskutovat o problému lipové aleje na věcném a odborném základě,“ stojí v jejich písemné odpovědi. Debaty se zatím musely obejít bez politické reprezentace městské části. Úplně je odmítla ČSSD. Na dosud poslední besedu (29. května) zavítal jen jeden člen zastupitelstva, Zdeněk Nytra (ODS). Už to byl úspěch, pochvaluje si mluvčí petičního výboru Kaleta: „Nytra přijal výzvu a věcně debatoval. Už za to jsme nesmírně vděční, přece jen se narušil dosavadní monolit nekomunikace.“ Pozitivní je i to, že zastupitelstvo již nehájí pozice s pouhými dvěma expertizami; má tři a nyní čeká ještě na posudek Národního památkového ústavu. Na druhé straně počet studií není zárukou, že se jimi bude někdo řídit.
Jak je možné, že hodnocení odborníků jsou v tak příkrém rozporu? Kdo ví. Právě to by však mělo být důvodem zažehnutí dalších odborných rozprav. Místo toho vedení obce trvá na termínu 12. června, kdy o budoucnosti aleje definitivně rozhodne. „Radnice v tuto chvíli nemá ani vizi, jak dál naložit s parkem, který se rekonstruuje už patnáct let. Ten spěch je naprosto zbytečný. Proč, když neexistuje bezprostřední ohrožení? Dokonce posudek Agentury ochrany přírody a krajiny říká, že by bylo dobré posoudit stav ve vegetačním období, což nebylo provedeno,“ podivuje se Kaleta nad snahou radnice učinit rychlé rozhodnutí. Místo podpory občanských aktivit dává radnice okatě najevo, že si nenechá šlapat do zelí. Petici podepsala čtyři procenta obyvatel čtvrti. V předvolebním období by to byl asi o poznání významnější vzorek.
Autor je novinář.