Česká média v uplynulém týdnu věnovala nejvíce pozornosti dvěma událostem. O tom, že údajně seriózní MF Dnes obětovala svou přílohu (a mnohé další noviny tuny papíru) nové přítelkyni předsedy ČSSD Petře Kováčové, snad už ani nemá cenu psát. Člověk by jen musel opět zopakovat, že se v případě MFD ve skutečnosti jedná o deník, který je od bulvárních v podstatě nerozlišitelný. Ani jeho redaktoři se snad už nepokoušejí sami sebe přesvědčit o opaku. Více než 200 článků v českých médiích pak bylo věnováno druhé – skutečně zásadní otázce. Totiž čerstvě objevené nahrávce vystoupení senátorky a starostky Mariánských Hor a Hulváků Liany Janáčkové. Členka senátního výboru pro lidská práva (!) loni v srpnu pronesla: „Bohužel jsem rasista, nesouhlasím s integrací cikánů, aby plošně byli po obvodu. Bohužel, vybrali jsme [kolonii] Bedřišku, takže tam budou, s vysokým plotem, s elektřinou.” Zmínila se prý také o množení Romů a o dynamitu.
Je třeba jasně říci, že celostátní média tváří v tvář těmto výrokům v podstatě zareagovala dobře. Například Lidové noviny skandálu věnovaly titulní stranu. V komentáři v Hospodářských novinách správně připomněli, že se u senátorky nejedná o názorový obrat, ale že již před deseti lety slibovala Romům, že jim zaplatí letenky do Kanady, pokud vrátí radnici byty. Adam Drda ve stejném listu připomněl obdobné výroky dalšího senátora, ministra a předsedy lidovců Jiřího Čunka. Jasné odsouzení nechybělo ani v komentáři Jiřího Hanáka v Právu, který ovšem zároveň neopominul uvést, že „romský problém je obrovský problém a v nemalé míře se na něm podílejí Romové sami. Za pravdu musím dát, Bůh mi odpusť, Jiřímu Čunkovi, který v nedávné televizní diskusi v Ústí nad Labem řekl: Musíme přimět Romy vstát z postele, aby za dávky něco odvedli, aby si zvykli, že je něco za něco.“
Naopak regionální deníky, například Bruntálský a Krnovský deník, častěji zmiňovaly údajné polehčující okolnosti výroků a poukaz na to, že je nahrávka zneužívána v místním politickém boji. Shovívavější postoj k rasistickým výrokům odkazujícím na „řešení cikánské otázky“ v době protektorátu lze u regionálních médií vysvětlovat různě. Nejde však vše svádět jen na omezený a atavistický rasismus. Stejně jako tento argument úplně neobstojí u vysvětlení toho, proč tolik původně komunálních politiků právě pro své rasistické sklony proráží do vyšších pater celostátní politiky.
Je totiž skutečně fakt, že soužití většiny a menšiny je na řadě míst České republiky podrobováno kruté zkoušce. Celé skupiny (převážně Romů) se v uplynulých letech kvůli špatné státní sociální politice a přenosu značné její tíže na místní úřady ocitly v katastrofální sociální situaci či přímo v ghettech. Nekontrolované šíření míst sociálního vyloučení (jak jsou ghetta někdy přezdívána) pak přináší nejen strádání Romů, kteří v nich žijí, ale i obyvatel v jejich sousedství. Místní úřady, jejichž kroky mnohdy ke vzniku složité situace významně přispěly, zůstávají tváří v tvář důsledkům své politiky mnohdy bezradné – dokud se nevynoří politici s chirurgickými nástroji, nebo rovnou dynamitem v ústech, kteří nabídnou spásné řešení. Rostoucí počet takových nestoudných rasistů je důsledkem dlouhodobé ignorace vznikajících sociálních problémů i společenských trendů ze strany politické reprezentace. Jenže neselhala jen ona. Jsou to právě celostátní média, která nebezpečnému jevu vznikající sociální pasti po léta nevěnovala dost pozornosti. Svoji chybu dnes nenapraví jen tím, že začne posílat rasisty tam, kam patří.