Hedvicek

Ross „Rosťa“ Hedvíček je podivuhodnou osobností současného bloggerského světa. Sám o sobě prohlašuje například to, že je „něco jako první český národní buditel třetího milénia, F. L. Věk internetové éry“, a raději než své české jméno používá mezinárodně srozumitelnější Ross Hedvicek. Ani nevím jak, ale je to už dlouho, co si jeho články probojovaly cestu i do mé emailové schránky. Rosťa tvrdí, že není spammer, nicméně si nepamatuji, že bych mu kdy dával svůj email a dovolil mu své výplody posílat. Spamu mi však chodí tolik, že se v tom nějaký ten Hedvíček ztratí. Občas si jeho texty (často odkazuje na články spřízněných, tedy stejně naladěných autorů) přečtu a se zájmem sleduji, kam se všude probojuje. On sám tvrdí, že jeho texty čtou statisíce lidí. Svůj blog už měl na Respektu (kde ho však po chvíli vyhodili poté, co si, prý se svojí dcerou, naklikal neuvěřitelnou návštěvnost a vysokou karmu) a teď spočívá na blogu Lidových novin, a tak občas proniknou jeho texty i do tištěné verze. Pravda, většinou ty méně radikální, protože Rosťa je většinou nepublikovatelný. Nejde ani tak o to, že by jeho texty byly kdovíjak pobuřující, jsou spíš hloupé a na jedno brdo. Poté, co emigroval do USA, mu připadá, že v Čechách už nezůstal nikdo, kromě „lidí morálně zmrzačených komunismem, marxismem, nacismem, antisemitismem i nedávným antiamerikanismem“ – snad kromě Vladimíra Hučína a Petra Cibulky, kteří by se podle něj měli stát minimálně prezidenty. Hedvíček navíc nesnese jakýkoliv jiný názor, takže pokud s ním nesouhlasíte, patříte k některé ze zmiňovaných skupin. Neuplyne den, kdy by nenapsal nějaký text, který je buď dalším políčkem občanům ČR nebo vzpomínkou na vlastní předky, kteří byli Čechy. V Lidových novinách se tak minulý týden objevil text o Rosťově dědečkovi (ve stejný den o dvě hodiny později přibyl na blogu také článek o babičce Růženě). Pravda, editor text zkrátil asi o tři čtvrtiny, což mu sice prospělo, ale čtenář se nedozví takové zásadní věci, jako že Rosťa má stejně jako jeho dědeček „bílý knír (…) ale plešatou hlavu ještě ne – jen šedivou“. Hedvíčkovy texty se tak šíří nejen spolu s nabídkami na viagru nebo zvětšení penisu, ale také v tištěném deníku, který čtou tisíce lidí. Rosťa je prostě kanón!