Tajemná hudební fakulta

V době, kdy vychází toto číslo týdeníku A2, se rozhoduje o tom, kdo bude v letech 2008––2012 stát v čele největší veřejné umělecké školy v České republice – AMU. Ta, jak známo, se skládá ze tří fakult – filmové FAMU, divadelní DAMU a hudební HAMU. Kandidáti jsou jen dva: současný rektor Ivo Mathé (bývalý ředitel ČT) a Jiří Hlaváč (bývalý děkan HAMU). Oba předložili svou koncepci, jakousi vizi směřování školy v dalších letech. Mathé si ve srovnání se „soupeřem“ a navzdory faktu, že školu od roku 2005 řídí, nebere v kritice servítky. Zatímco Hlaváč jen nezřetelně píše, že „rektor má sloužit cílům, potřebám a chodu školy, nikoli ambicím a experimentům“, z textu Mathého lze alespoň tušit, že harmonie, v níž se možná nacházejí přítomní umělci, se rozhodně netýká organizace školy jako celku. Tak třeba čteme, že „po léta nebyly Správní radě ani Akademickému senátu předkládány ná­vrhy rozpočtu“; „Na počátku roku 2005 činila neuhrazená ztráta 26 milionů“; „Závěrečné účty AMU za léta 2005 a 2006 prošly poprvé v historii AMU standardním účetním auditem jako u mnoha jiných veřejných vysokých škol“. Rektor si stěžuje i na přílišnou byrokracii a nevýhodně uzavírané smlouvy v případě Ubytovacího zařízení AMU, které není klasickou kolejí a jehož služeb využívají hlavně nestudenti .

„Smlouva byla od začátku špatná a nešikovná. Není to jen můj názor, podobně se k tomu vyjádřili další právníci. Nepředpokládala inflační doložku, inflační koeficient, cena za pronájem byla nízká. Mne se spíš ale dotklo, když už za mě smlouvu chtěli prodloužit. Tehdy jsem se k ní ostře vyjádřil, a děkan s kvestorkou ji přesto podepsali,“ tvrdí Mathé. Smlouva byla uzavřena už na začátku devadesátých let a týkala se pronájmu podkrovních prostor, které patří AMU. Zatímco tento případ ukazuje ve svých počátcích možná spíš na nezkušenost s ekonomickým řízením školy a dlouhodobě na nízké kompetence rektora, který nemá moc vměšovat se do vnitřních záležitostí jednotlivých fakult, případ další smlouvy (koncepce zde mlčí) už vyloženě hraničí se zákonem.

Mathé připustil, že je pravda to, o čem se dosud jen šeptalo. Tajemnice HAMU Anna Průšová byla v minulosti zároveň jednatelkou počítačové firmy JAAP-DATA, s. r. o., a mohla ovlivňovat třeba přidělování zakázek této společnosti. „Nic vám neřeknu,“ odpovídá tvrdošíjně dlouholetá tajemnice na všechny dotazy. Minimálně je však pravda, že firma JAAP-DATA měla s fakultou smlouvu týkající se správy počítačů. „Tato smlouva správně nikdy neměla být v mých rukou. Dostal jsem ji až po velké snaze a při kompetencích, jaké má HAMU, jsem ji nikdy nemusel vidět,“ říká rektor. O jakou šlo částku? „Třicet až čtyřicet tisíc měsíčně, přesně nevím,“ dodává Mathé. Smlouvu, která by se týkala nákupu počítačů, nikdy neviděl.

„Po dvou týdnech ve funkci jsem zjistil, že firma, která tyto služby dodává pro hudební fakultu, je personálně propojená s paní tajemnicí. Pana děkana Hlaváče jsem požádal, aby smlouvu okamžitě vypověděl, a on to udělal,“ prozradil dále Ivo Mathé. Anna Průšová je tajemnicí fakulty dodnes a rektor nemá pravomoci ji odvolat. To je v kompetenci děkana, stejně jako určení pravomocí tajemnice. Zákon říká, že „tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu stanoveném opatřením děkana“. Bývalý děkan Jiří Hlaváč je v zahraničí, a tak není jasné, nakolik mohla Průšová přidělování zakázek ovlivnit. Mathé však tvrdí, že smlouvy měla firma JAAP-DATA uzavřené také s jinými fakultami AMU. Internetové stránky firmy nefungují a uvedené telefonní číslo signalizuje neexistující linku. Společnost podle obchodního rejstříku nezanikla, ale Anna Průšová už pozici jednatelky nevykonává. Vystoupila 17. ledna 2007, možná kvůli novému zákonu o střetu zájmů. Průšová však nebyla jediná, kdo z HAMU pracoval ve firmě JAAP-DATA. Dalším je Zdeněk Krajíček, který na fakultě působí dodnes.

Současný děkan HAMU Peter Toperczer (dřívější rektor) se k Mathého kritice hospodaření na škole vyjádřil takto: „Myslím, že tam žádné takové nedostatky nebyly. Já nevím, co tím pan Mathé myslel, musel byste se zeptat jeho.“ Jako věci, které je třeba zlepšit, zmínil odbyrokratizování: „Vždycky se dá nalézt lepší způsob, aby se zbavilo zbytečného papírování.“ A co dluh 26 milionů, který se přenesl do období mandátu nového rektora? To prý postihlo více škol a bylo to dáno nejasným řízením ze strany ministerstva. S tím nesouhlasí Mathé. „Vzal jsem provozní zprávy všech veřejných vysokých škol a zjistil, že je to jen asi na pěti z nich. Například na UK, jenže ta má pět miliard rozpočet, takže když má ztrátu 100 milionů, vyřeší to během půl roku,“ upozornil Mathé na to, že zadlužená instituce nemá možnost čerpat peníze z fondů.

Autor je spolupracovník redakce.