ženy v subkulturách

Ředitelé škol v Nižním Novgorodě dostali minulý týden od ruského ministerstva školství oběžník, v němž se popisuje oblékání, oblíbená hudba a styl života příznivců hnutí emo. Paedagogové podle piercingu a černých nehtů žáky ohrožené nihilismem poznají a důvěrným pohovorem se je pokusí zachránit. Dívkám mají mimo jiné radit, aby nebyly jen bezduchými přívěšky zmatených a ztracených chlapců, informuje Nězavisimaja gazeta. Úspěch taková domluva pochopitelně mít nemůže, zvlášť u androgynních emo – strážci dobré nálady a „normálnosti“ v bodrém předvolebním Rusku se však dotkli závažného tématu. Neoddiskutovatelným genderovým stereotypům v undergroundu, punku, oi či freeteknu se dívky čas od času brání – zakládáním dívčích kapel, zinů a festivalů; tedy vtipem, vztekem, tvorbou. Ale stále platí, že i v alternativě je nemálo fanynek, svačinářek a strážkyní image na plný úvazek. Většina z nich „nad mírou přenosu patriarchálních vzorců myšlení do lůna komunity nikdy příliš nepřemýšlela“, upozorňuje nestorka technoscény Irina Kellyová (s. 19). Nabízíme několik vhledů do různých hnutí, rozvažte sami. Redakce A2, jež se skládá z příslušníků velice různých kultur, mně osobně v této otázce příliš nepomáhá, neboť „tělesný zpěv ženy“ (s. 1, 16–17) tu, zdá se mi, provádějí naprosto všichni.

Čtení od podlahy!