Ačkoli náleží do stejné generace jako autorští velikáni hongkongského žánrového filmu John Woo, Tsui Hark nebo Ringo Lam, jejichž snímky jsou dostupné i na českých DVD, zůstává producent a režisér Johnnie To pro české diváky velkou neznámou. Historicky první šanci vidět jeho film jsme měli teprve letos na festivalu v Karlových Varech (Psanci, 2006). Nyní se třemi tituly tohoto tvůrce může pochlubit aktuálně probíhající festival Filmasia (29. 11. – 2. 12. 2007).
Omluvou pro opožděnost zdejšího objevení Toových filmů budiž fakt, že i na Západě se jeho tvorba začala široce kriticky reflektovat až během posledních let (první obsáhlejší retrospektivu uspořádal letos festival v Rotterdamu). Pozdní mezinárodní přijetí pramení z prostého důvodu, že kariéra Johnnieho Toa měla na rozdíl od jeho vrstevníků výrazně odlišnou dráhu. Zatímco oni v průběhu osmdesátých let natáčeli filmy, kterými vybrušovali svůj styl a do nichž začleňovali svá osobní témata, To tehdy režíroval snímky, jež formálně ani tematicky nejevily známky výrazné filmařské osobnosti. Až do poloviny devadesátých let se pohyboval mezi televizí a filmovou tvorbou pro velká plátna a natáčel množství tuctových, komerčně orientovaných filmů.
Skrze akci k postavám
Polovina devadesátých let ovšem byla pro hongkongský film klíčovým obdobím. S rokem 1997 visel nad britskou kolonií Damoklův meč v podobě předání země pod čínskou správu. To vedlo k odlivu etablovaných umělců do zahraničí, poklesu kvantity i kvality filmové produkce a s tím spojenému opadnutí zahraničního zájmu o hongkongská díla. Výraznou roli také sehrála simultánně probíhající Asijská hospodářská krize. V takové době založil Johnnie To spolu se scenáristou, režisérem a producentem Waiem Ka Faiem nezávislou produkční společnost Milkyway Image. Právě s ní začíná druhé období tvorby Johnnieho Toa, které charakterizují osobní projekty s výrazným stylem. Mezi ně se počítají i tituly, které To jen produkoval, neboť je podobně jako Tsui Hark velmi autoritativní tvůrce a jeho vliv zřetelně zasahuje i do filmů, které sám nerežíruje.
Další důležitý moment v autorově tvorbě přišel s přelomem tisíciletí, kdy po sérii tematicky výmluvných a formálně odvážných – z hlediska tržeb ovšem neúspěšných – snímků přišlo uvědomění, že ve skomírající hongkongské kinematografii je potřeba vyvažovat komerční a autorskou stránku tvorby. Johnnie To v tomto ohledu prokázal nevídanou flexibilitu: díky skloubení divácky lákavých faktorů v podobě populárních hvězd s výrazným autorským stylem se většina z projektů Milkyway Image dostala na vysoké pozice na žebříčku návštěvnosti.
Toovy nejpopulárnější opusy bývají kvůli žánrové příbuznosti srovnávány s legendárními hongkongskými snímky Johna Wooa. Ale na hranici žánru také veškerá podobnost končí. Jeho kriminální filmy postrádají komplikovaně koncipované a do nejmenšího detailu propracované akční scény, opulentní výbuchy a barokně pojatou destrukci; finanční prostředky Milkyway Image dovolují pouze natáčení relativně laciných produkcí, přičemž Toova režijní grácie spočívá právě ve schopnosti pracovat v daných podmínkách. Podle vlastních slov nemá rád podrobné scénáře a nikdy si nekreslí storyboardy, naopak o faktickém natočení scény rozhoduje až na place. Jeho akční sekvence díky tomu charakterizuje živelnost a neotřelé nápady. Obsah scény se neřídí akcí, která má být zobrazena, ale odvíjí se od postav. Režisér totiž akční výjevy pojímá jako prostředky charakterizace a klade důraz na detaily a obyčejné prvky, skrze něž může představit osobnosti postav. Tento přístup ústí ve scény, které, ač principiálně vycházejí z žánrových klišé, jsou svým originálně bezprostředním provedením přeneseny mimo žánr a naopak přísluší kategorii autorského filmu.
Podobným způsobem To nakládá i s žánrem samotným. Ať už točí romantickou komedii, požárnické drama, policejní thriller nebo patetickou gangstersku, žánr pro něho představuje pouze dramaturgický koncept. Vývoj příběhu se naopak podřizuje postavám a základním tématům Toovy tvorby: osudu a nevyzpytatelnosti. Z jistého pohledu tak Toovy snímky působí jako originální variace žánrů nebo jejich odvážné kombinace.
Tento aspekt Toovy produkce názorně ukážou dva jeho nejnovější filmy v programu Filmasie. Šílený detektiv (Sun taam, 2007) proměňuje žánr paranormální detektivky prostřednictvím postavy titulního pomateného vyšetřovatele; kvůli tomu, aby vynikl herecký projev hlavního představitele, dokonce Johnnie To tlumí jindy okázalou práci kamery. Nejnázorněji a navíc ve formálně pompéznější podobě ukazuje režisérův styl filmová štafeta Železný trojúhelník (Tie saam gok, 2007), kde si vyprávění po cca půlhodině stopáže předávají Tsui Hark, Ringo Lam a To. Právě v přímé konfrontaci s prvními dvěma třetinami, natočenými jinými výraznými tvůrci, se nejlépe vyjeví Toův přístup k žánru, příběhu a postavám.
Doba a výpověď
Stejně jako většina hongkongské žánrové produkce ani filmy Johnnieho Toa nejsou produkty fikčního vzduchoprázdna, nýbrž mají silné pouto s dobou svého vzniku. Nevztahuje se to pouze na úroveň konkrétních referencí na reálné události, trendy či ekonomickou situaci. Hongkongské snímky bez ohledu na žánr a produkci vždy fungovaly jako odraz své doby a přímo či symbolicky se vztahovaly k aktuálním společenským náladám, aniž by to bylo jakkoli v rozporu s jejich komerční stránkou.
Jedním z Toových děl s nejevidentnější linií dobové reflexe je jím produkovaný snímek z rané fáze Milkyway Image, který v programu Filmasie figuruje pod názvem Naprosto neočekávané (Fai seung dat yin, 1998). Film vznikl po předání Hongkongu Číně a Asijské hospodářské krizi, tedy dvou událostech, které výrazně zasáhly do života obyvatel Hongkongu, a to bez možnosti je z jejich strany jakkoli ovlivnit. Stejně tak se postavy pesimistického filmového příběhu dostávají do situací, v nichž ztrácejí kontrolu nad svým osudem. Podobně zde s dobovou společenskou atmosférou rezonují i motivy nepředvídatelnosti a bezprostředního ohrožení.
Tři tituly, jež nabízí letošní Filmasie, představují pouze zlomek bohaté tvorby Johnnieho Toa, který patří mezi nejaktivnější asijské tvůrce – každoročně režíruje dva až čtyři filmy a u dalších figuruje coby producent. Nezbývá než doufat, že se To stane stálicí tuzemských festivalů a čeští diváci budou moci tohoto pozoruhodného autora nadále sledovat.
Autor je přispěvatel časopisu Cinepur.